Článek
Na e-mail jaktovidichlap@prozeny.cz můžete vy, čtenáři, posílat dotazy na našeho chlapa Josefa Hausmanna. Stejně jako tak učinila čtenářka Marie, kterou trápí zdraví jejího manžela, přesněji nadváha. Jde s tím něco udělat? Jak ho vyprovokovat ke změně? Čtěte!
Čtenářka Marie:„Jsem vdaná několik let, svého muže mám velmi ráda, ale trápí mne jeho zdraví. Ve vašich článcích neustále nabádáte ženy, že je důležité si udržovat krásnou postavu. Ale co dělat, když je to opačně, když muž váží tolik, že by podle tabulek měl měřit 210 cm? Jak mu taktně sdělit, že by bylo dobré, kdyby začal aspoň trochu sportovat, začal jíst více zeleniny místo ,lovečáku', bůčku a velkého množství koláčů, zákusků a čokolád? Jak vysvětlit, že 5 kostek cukru do kávy je opravdu moc? A to, že opravdu buchty nepeču, protože stávkuji, ale že mi jde jen a jen o jeho zdraví?“
Vážená paní Marie, vždycky, když čtu nějakou oprávněnou stížnost ženy na svého mužského, kladu si otázku, jak může ta ženská jedním dechem dodávat, že má takové monstrum ráda. Co na něm vlastně vidí? Podle jakých kritérií si ho vybrala? Dospěji-li k závěru, že kritériem výběru byla pomíjivá pozlátka jako prachy či pěkný vzhled, řeknu si (se zadostiučiněním, protože ani jedním nedisponuji): Dobře jí, babě, tak.
Kdovíproč jste si vybrala lenocha bez vůle se ovládat, bez disciplíny si něco přikázat. Vsadil bych se, že je líný i v posteli. Maně mě napadá výrok z jedné z Nezbedných povídek Václava Čtvrtka: „Vím, jak chutná láska maštěná pupkem sádla.“ Zde jedno doporučení (od čarodějnice ženě ve vaší situaci) naleznete.
Já vám doporučuji předkládat mu dokumentované příklady utrpení těžkých diabetiků, po mrtvici ochrnutých hypertoniků a belhajících se (na přetěžovaných kloubech) tlusťochů. A protože „exempla trahunt“, sama běhejte, jezděte na kole a cvičte, aby si připadal hloupě, že to také nedělá, a aby vaše dobře míněné rady nevypadaly jako mentorování a buzerace druhého.
A flirtujte s cizími (štíhlými) mužskými. Klidně, ať ho to bolí. Kdyby to (za něj) bolelo i vás, myslete na to, že je to pro dobro vašeho miláčka. Ten se totiž může vzchopit jedině po pořádné facce, je lepší, když mu ji uštědříte vy dříve, než mu ji uštědří (jím už dost dlouho provokovaný) Osud. Taktéž byste měla směřovat dovolenou nikoli do obligátního all inclusive hotelu „u móře“, ale pod stan do Českého ráje nebo někam na cyklistický puťák.
Je tu ještě jedna rada, i když vím, že obtížně proveditelná: Pryč od něj, než vás stáhne do své mizérie. Opustit nemocného je podraz. Máte ale plné právo opustit někoho, kdo systematicky pracuje na své destrukci – a tím i na destrukci všech, kdo jsou s ním na jedné lodi.
To byste ho ale nesměla mít ráda – čímž se dostáváme na začátek – a to byste po něm, až se zhuntuje úplně, nemohla dědit...
