Článek
Jiřina píše našemu chlapovi: „Vážený pane Hausmanne, asi rok máme novou kolegyni na úrovni manažerky, a bohužel od té doby je v práci k nevydržení. Je to osoba se špatnou pověstí, intrikánka, zlá, která rozeštvává lidi, ale bohužel ředitel je její ochránce, a dokonce si myslí, že paní házíme klacky pod nohy. Kolega si s ním byl promluvit, ale se zlou se potázal.
Ta ženská s ředitelem manipuluje, a on vůbec neví, jak se za jeho zády chová. Pro představu chování paní je jako Jany Nagyové a on je bohužel jak Petr Nečas. Přestáváme si ho vážit. Dokonce se proslýchá, že bude kvůli ní odvolán, ale my se nepotřebujeme zbavit ředitele, ale té příšerné ženské. Nemáte nějaký fígl jak to udělat?“
Vážená paní, ještě včera bych Vám řekl, že žádný fígl neznám, frfňal bych, jak jsem z politického jánabráchismu a neodvolatelnosti (jakýchkoliv) dnešních partajníků skeptický, jak lidi strach ze ztráty zaměstnání drží v kleštích, a romanticky bych zavzpomínal na řešení v minulém režimu – napráskat ředitele na okresní výbor a jít si hledat místo v kotelně. (Jó, to se to hrálo na hrdiny, když nehrozila dlažba!).
Jenže já včera viděl v divadle (ve Vysokém n. J.) mistrovsky zahraný kus Sborovna (autor Jaromír Břehový) a tam je Vámi vylíčený případ jak na tapetě – samozřejmě i s žádoucím řešením, kde ředitel zůstal a nově dosazená mrcha vylítla. Kus se prý na mnoha jevištích hraje, obeznamte se s ním. Říci stručný obsah (bojkot) by Vás spíše odradilo, protože věc je to složitá a detaily jsou důležité.
Zajímavý je Váš odkaz na manipulaci – pochopitelně chlapem. Důvody pro to jsou opět genetické – lépe přežívalo potomstvo těch mužů, kteří snáze uvěřili ženským nářkům a stížnostem, a naopak lépe přežilo potomstvo těch žen, které dovedly mužům podstrčit své zájmy co nejobratněji. (Pozorný čtenář této rubriky bude brzy schopen evoluční psychologii přednášet).
Když už je někdo takový vůl a nechá sebou orat, měl by si to odskákat sám – a bylo by všechno v pořádku. Za blbost se platí – tato stará moudrost ovšem automaticky předpokládá, že platí ten blbec. Pokud za jeho hloupost ale platí jiní (nedej Bože daňový poplatník), mělo by být takové jednání (manipulátorky i „oběti“) trestné, jako ostatně každý jiný způsob maření cizích prostředků.
Ve Vašem případě je v sázce i rozvrat kolektivu a lidských osudů. Bohužel je to v dnešní době netrestatelné, podobně jako když Vás někdo okrade o čas...
Zajímalo by mě, jakým mechanismem se k Vám na pracoviště rovnou na vyvýšený post ona pracovnice „propracovala“. Čekalo by se, že se nová vedoucí síla bude rekrutovat ze stávajících zkušených zaměstnanců. Vámi popsaný nešvar, jak často slyším, je jev velmi rozšířený, zvláště ve státním sektoru, kde se nekompetentnost dosazených „manažerek“ snadno vstřebá, protože to v konečném důsledku „zamázne“ daňový poplatník (už se mně zas otvírá kudla v kapse).
V soukromém sektoru by to tak hladce neprošlo – hrozil by krach firmy. Rozšířený jev však nebývá nahodilý, spíše systémový. Zřejmě někde na vyšší úrovni školí moderní kádrováci z „human resources“ ředitele a náměstky (osvědčenou) tezí, že nejlepší způsob, jak vydeptat tu podřízenou lůzu, je nasadit jim tam „manažerku“, jako máte Vy. Každý počin, který kdo proti tomuto trendu podnikne, je velice záslužný a měli by se o tom dozvědět ostatní.
Pokud o Vašem případném úspěchu nenapíšete divadelní hru, určitě jej mediálně zviditelněte!
