Článek
Čtenářka se nám ozvala na e-mail jaktovidichlap@prozeny.cz. Z jejího pohledu má přítel doma vše a nic mu nechybí, ale on stejně vyhledáva jiné kontakty. Co na to říká Josef Hausmann?
Čtenářka Jana: Chtěla bych vás poprosit o vysvětlení, jak se vyrovnat s partnerovým chováním v našem vztahu a pochopit ho. Jsme spolu 6 měsíců, první 4 měsíce jsem nezpozorovala, že by partner měl náznak vyhledávání komunikace přes různé seznamky a chaty s jinými ženami. Ale nyní jsou to 2 měsíce, co to rozjel ve velkém.
Stále se milujeme, ve vztahu nenastal žádný problém, neustále mi dává najevo lásku, mluví do budoucna pozitivně, ale když jsem v práci nebo mimo domov, tak má ruce přilepené k telefonu a dopisuje si s jinými ženami.
Je společenský a má plno známých a kamarádek, s čím jsem od začátku vztahu byla obeznámena. Připadám si ponížená a nevím, jak se s tím vyrovnat.
Jen čistě náhodou jsem mu přečetla jeden chat a nevím, co mám dělat. Tvrdí, že je to jen kamarádka, ale ve zprávě to vypadalo, že by se časem z kamarádství mohlo stát něco více. Je to u mužů tak, že i ke spokojenému vztahu potřebují další obdivovatelky? O našem vztahu mluví moc krásně a říká, že je nad míru spokojený.
Vážená paní, je vidět, že na zdejší stránky nechodíte, jinak byste se po sté první neptala na to, co tady stokrát bylo. Muž potřebuje další obdivovatelky nikoli ke spokojenému vztahu, jak se mi pokoušíte podsunout, ale ke spokojenému životu.
Po sté již tady tvrdím, že to tak mají geneticky dané, a pokaždé tuto tezi ženské čtenářstvo odvrhne jako blud, aby zde po sté první přistál dotaz, proč chlap volá jiným, chatuje, sexuje po internetu apod., když má po svém boku věrnou a milující ženu.
Opakuji tedy speciálně pro vás: Muž je (bezděčný) potomek pravěkých praproutníků, kteří se množili efektivněji. Jeho touhou je tedy rozmanitost milenek. Tuto touhu si velmoži uspokojovali harémy, běžný chlapíček se musí vydat cestou krátkodobých sexuálních avantýr, které jsou na tomto světě mnohem více poptávané než nabízené.
Řečená touha se u mužů projevuje od nevinného (a bázlivého, aby si manželka nevšimla) pokukování po kolemjdoucích sukních po trvalé a aktivní vyhledávání potenciálních souložnic. V době chatů a internetů je to snazší.
Před dvaceti lety by místo esemeskování lítal po odpoledních čajích, večírcích ROH a lázeňských kolonádách. Přitom chlap může klidně vést stabilní vztah nebo manželství, aférky mu jej nikterak niterně nenarušují.
Která žena by si chtěla povzdechnout: „Jak to ti mužský mají jednoduchý“, měla by vědět, že právě tato touha mužů po nízkorozpočtovém nahodilém sexuálním dobrodružství je činí velmi zranitelnými vůči podvodnicím, které (koketerií) předstírajíce, že právě tohle je u nich k mání, mají políčeno na dlouhodobou zavázanost, a to i za cenu odlákání muže od rodiny. Až teprve zde bych pro vás viděl nebezpečí, které by stálo za řeč.
Po žensku si myslíte, že když má muž vaším prostřednictvím uspokojenou (rovněž genetickou) touhu po stabilní partnerce, tak to musí stačit. Ale jedna touha neukojí druhou touhu. Uhašením žízně nezaženete hlad. Zrovna ten příměr s hladem je na místě – po každém nasycení přijde neomylně hlad nový a tak stále do kola.
Kdybyste se rozhodla vašeho chlapa vyhodit, nic si nepomůžete – ten další bude stejný. Možná bude rafinovanější, opatrnější, možná nebude mít takový „tah na branku“, ale spády bude mít stejné. Příslušníci jednoho živočišného druhu mívají obdobné vlastnosti. Je to, jako kdybyste chtěla vyhodit psa, že štěká, v naději, že ten příští pes štěkat nebude. Logičtější je smířit se s tím, že psi holt štěkají všichni.
Je to přírodní zákon, jako třeba věčná nespokojenost, náladovost a hubatost žen. Tu ovšem my muži jako dané zlo přírody chápeme.
