Článek
Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel tento e-mail od naší čtenářky Jaroslavy:
Dobrý den, pane Hausmanne,
moje dcera je štíhlá, atraktivní a inteligentní žena, co ráda pomáhá druhým a to poslední jí myslím je právě na škodu. To píšu hned na začátku, protože Vaše dotazy ohledně žen jsou vždy, jestli jsou dostatečně štíhlé a dost atraktivní. Život začal dceři a zeťákovi jako pohádka, nedříve svatba, pak postavit dům, zasadit strom, ale pak přišel problém. Nemůžou počít. Podle zeťáka si to měla vyřešit sama dcera, pak tedy musel na vyšetření i on, což byl vážně velký problém, aby vůbec šel, ale pravda vyšla najevo. Zeťák je bohužel neplodný. I v tomto případě mu stála dcera po jeho boku a kryla mu záda. Nesmělo se o tom mluvit. Myslela jsem, že se s tím časem srovná, ale spletla jsem se. Je to už dva roky a za tu dobu se jen stal „jalový“ i jejich vztah. On o ničem s nikým a ani s oborníky mluvit nebude. Ona si to má zařídit sama, jak chce, on pro to udělal už vše. To mi řekl do obličeje.
Svůj nedostatek si začal kompenzovat v honění peněz a v rozmnožování majetku. Kupuje drahé i zbytečné věci, žije svůj život na Facebooku, a když dcera ho požádá, aby šli společně třeba udělat něco na zahrádce, na procházku, on jde na kšeft, aby vydělal, a pak si zaplatí zahradníka. To je u mě proti zdravému rozumu, ale možná se pletu.
Už spolu netráví žádný volný čas. Dříve se vzali za ruku a šli spolu ven a nebo jeli někam na víkend. Navíc partner prý s dcerou přestal spát, když nemohou počít. Dceři je letos přes 30 let a myslím, že s tímto mužem ztrácí čas. Sama to zvládnout nemůže. Teda mohla by, a já Vám řeknu, že když mi zeťák řekl, že si to má zařídit, jak chce, tak jsem měla sto chutí jí poradit, aby si dítě pořídila třeba s tím zahradníkem.
Pane Hausmanne, neměli by tento problém řešit lidi spolu? Neměli by vůbec dělat věci spolu? Je vůbec dobrý vztah bez sexu? Je dobře se pořád starat o někoho a omlouvat to, že má nějaký problém a je z toho zmatený? Děkuji Vám za Váš názor. Vaše čtenářka Jaroslava
Vážená paní Jaroslavo,
setrvávat ve vztahu s jakýmkoliv partnerem má cenu jen do té doby, dokud dlouhodobě jeho škodlivost nepřeváží jeho dobrodiní. To dobrodiní nejsou jen peníze, ale i láska, vlídnost, péče a vůbec plnění očekávání, s kterým se do svazku šlo. Ta škodlivost není jen bída či facky, ale i nedostatek vůle společně žít a společně řešit zásadní problémy. Podle toho, jak popisujete svého zetě, jediné dobrodiní, které u něho zbývá, jsou peníze a dům. Proti tomu stojí všechno ostatní. Tento kalkul by měla Vaše dcera chladnokrevně uvážit. Navíc není Váš zeť sice plodný, ale sexuálně aktivní je, takže poté, co s Vaší dcerou přestal spát, zřejmě ukájí své pohlavní potřeby jinde. To asi při jeho financích není problém.
Ideálním řešením by bylo, kdyby se zeť k problému postavil čelem, nikoliv aby slabošsky zareagoval útěkem z ložnice. Kromě toho, že ortel jednoho specialisty ještě neznamená konečnou a je třeba vyhledat i další názory, existuje dnes mnoho pro oba manžele přijatelných řešení asistované reprodukce, v nejzazším případě i spermobanka. Pokud se Vaší dceři nepodaří manžela přimět k přijetí nějaké formy klinického oplodnění, nemá pro ni cenu dál na této frontě ztrácet čas. Pro štíhlou atraktivní ženu okolo třicítky nebude problém najít zájemce, který si ji zaslouží.
Radikální řešení, jako je odchod ze vztahu, se vždy provádí nerado a vždy existují okolnosti, kvůli nimž člověk zaváhá – a protahuje tak svoji agónii. Kromě faktu, že – jak říkáte – Vaše dcera je příliš hodná a nechce nikomu škodit (což lze snadno léčit s pomocí psychologa), je tu pro ni zásadní rozhodnutí, jak zahodit doposud relativně pohodlný životní stereotyp a dobré bydlo. Její dilema však už bylo dávno tisíckrát rozhodnuto: Život bez lásky (a bez potomstva!) za nic nestojí, i kdyby se odehrával na zámku.
Dítě ovšem není pokusný králík a jako záchrana vztahu zafunguje málokdy. A také ne pro každého je dítě smyslem života. Proč se to vlastně mužům toleruje a ženám vyčítá? Může fungovat vztah bez lásky?
