Článek
Čtenářka Libuše napsala na e-mail jaktovidichlap@firma.seznam.cz: „Dobrý den, pane Hausmanne, obracím se na vás jako matka. Dceři je 26 let, má těsně po studiích vysoké školy. Úspěšně absolvovala, ještě nedávno mluvila o tom, že již má rozjednané zaměstnání, z čehož jsme s manželem měli radost. Ale teď jsme v šoku, neboť dcera přišla s tím, že je těhotná. To bychom ještě nějak zvládli, ale přivedla nám ukázat svého partnera – otce dítěte – a to nás dostalo. Je mu 53 let, tedy je starší než já i manžel. Jsme z toho v šoku: partner je rozvedený, má dvě děti, obě ještě studují střední školu. Dcera ho prý miluje, znají se tři čtvrtě roku. Vůbec nevím, co mám dělat. Co byste dělal na mém místě vy? Děkuju vám.“
Vážená paní Libuše,
ptáte se, co bych dělal na vašem místě, a přitom byste měla vědět, že dělat se nedá nic, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé předpokládám, že nechcete hnát dceru proti její vůli na potrat, navíc na to stejně nemáte placet ani páky. A za druhé je dcera dávno dospělá a vy jí už nemáte co mluvit do života. Jedno vám však přece zbývá – utěšovat se. A s touto útěchou vám rád pomohu.
Vím, že byste nejraději, aby se o dceru ucházel věkem odpovídající vystudovaný nebo vyučený mladík. To jste ale zamrzla (jsem rád, že nejsem sám) ve starých dobrých časech, kdy ještě byli takoví mladíci na seznamovacím trhu běžně dostupní. Existovala i místa, kde se dali ulovit – plesy, odpolední čaje, rekreace ROH, osadní sportoviště…. Všechna tato loviště osiřela. Potenciální ženiši jsou zalezlí v mamahotelích a svou přirozenou touhu po partnerce v klidu, zadarmo a bez nutnosti zabojovat ukájejí u internetového porna. Dnes by staré známé přísloví znělo nějak takhle: „Sedávej panenko v koutě, a až ti bude čtyřicet, tak snad pochopíš, že čekáš zbytečně.“ Sehnat v tomto zvráceném světě (nezhuleného) partnera, natož potenciálního pečujícího otce je zázrak a doba přebíravým ženám nepřeje.
Neřekla jste, jak otec dítěte vypadá. Představuji si, že když zaujal mladou holku, nebude to žádný páprda, ale takový ten vysportovaný udržovaný atlet, který vypadá na pětatřicet a tomuto věku skutečně duševně i tělesně odpovídá. Znám jich mnoho. Takoví mají před sebou ještě minimálně 30 let života – a to už stejně bude tenhle svět dávno v troskách. Zbytečno dodávat, že takový chlap je mnohem kvalitnějším člověkem než běžný mladý hňup z dnešní iPhonové generace, kterého by přemohl v deseti disciplínách. Chlápek jeho věku má asi i peníze a přehled o světě. Ví proto určitě, kde bude s novou rodinou bydlet. Proto za vámi dcera nepřišla s klasikou: „Jsem v tom, nemám kde bydlet, tak jdu domů.“ A to už je přece nějaký pokrok!
Suma sumárum – holka vyřešila dnešní ošemetnou situaci na seznamovacím trhu netragicky a vy přestaňte lomit rukama a těšte se na vnouče.
Jeho zdraví a prosperita pro vás budou mnohem důležitější, než jestli je jeho tátovi čtyřicet nebo padesát. Uvidíte.
