Článek
Čtenářka Lenka napsala na e-mail jaktovidichlap@firma.seznam.cz: „Dobrý den, pane Hausmanne, ráda bych se vás zeptala na jednu věc, která sice není o život, ale jsem z ní upřímně řečeno trochu nervózní. S partnerem jsme spolu necelý půlrok, mně je 38, jemu 45 let. A teď nás čeká setkání s jeho kamarády, kde mě chce představit. A tak jsem značně mimo z toho, co o nás respektive o mně a našem vztahu vědí. Máme totiž oba dva rádi trošku tvrdší sex, rádi experimentujeme, a já si říkám, co jim o nás říkal. Moje otázka tedy zní: mám se bát? Do jaké míry a co všechno muži sdílí se svými kamarády? Děkuju moc za odpověď. Lenka“
Vážená paní,
moc vás neuklidním. (Opravdoví) kamarádi si řeknou úplně všechno, kvůli pobavení společnosti dokonce v přehnané a nafouknuté verzi. Suché konstatování skutečnosti – byť sebezajímavější – má každý za povinnost připepřit.
Ale pozor – je-li to u vás s tím sexem tak, jak říkáte, nijak jste v jejich očích neklesla, ba naopak, závistivě na vás budou hledět jako na zjevení, které funguje podle jejich vysněného gusta a které by také rádi měli doma, zvláště pak ti, co tam mají bezkrevné a věčně upracované chudinky s omezeným postelovým repertoirem.
Ne všechna kamarádství jdou ovšem intimně takto daleko. Určitě ne ta dnešní moderní, spíše byznysová než vřelá. Dva lezci v mrazivém zimním bivaku vlekoucím se od páté večer, kdy padne tma, do sedmé ráno, kdy se konečně rozední, si toho poví více, než dva manažeři u nealko piva po golfu.
V mé společnosti přátel – jak to napsat slušně – jsou při uvedení přítelkyně běžné věty typu: „To je ta, jak jsi nám o ní vyprávěl, že spolu děláte úplně všechno?“ Inteligentní zasvěcenec a zvláště zasvěcenkyně se neurazí. Vědí, že se taková věta nezakládá na pravdě. Kdybych totiž kamarádům vyprávěl, co všechno spolu provozujeme, určitě by jí to neřekli. Jejich prohlášení svědčí o tom, že o nás nevědí nic.
Sečteno a podtrženo: Jdete-li do party snobů, nehrozí vám nic, jdete-li mezi opravdové přátele, hrozí vám (u informovaných) obdivné pohledy nebo (u neinformovaných) prázdné žvásty.
Šťastni všichni, kdož se mohou hnípat v takových pseudoproblémech, jako máte vy.
