Článek
Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz Lucie napsala: „Chodíme spolu přibližně dva roky, zatím spolu nebydlíme. Žila jsem v domnění, že máme po všech stránkách spokojený vztah. Přítel ale vyrukoval s tím, že by si moc přál, abych si nechala zvětšit prsa, a že operaci zaplatí. Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, prsa mám podle mě velká dost (jestli vám to něco řekne, tak 80 D).
Upřímně, nikdy se mi umělá prsa nelíbila, navíc ještě nemám děti, tak vůbec nevím, jak by to bylo s kojením… Teď mi v hlavě hlodá hned několik otázek: Nejsem pro něho dost atraktivní? Je možné, že je to podmínka naší společné budoucnosti? Fakt chlapům na prsou tak záleží? Na naši debatu ještě nedošlo, chci si totiž svoji odpověď dobře promyslet. Co si o tom myslíte?“
Josef Hausmann řeší i další „vzhledové“ zádrhely:
Vážená slečno Lucie, o mediálním „kozím šílenství“ jsem se tu s despektem už mnohokrát zmiňoval. Vyvěrá z toho, že hezká žena, jako osvědčená doprovodná reklama na jakýkoli artikl, se propaguje na každém rohu. A jelikož esence ženství, tj. ženin rozkrok, by byl k propagaci zboží příliš silnou kávou, ustoupí se k ňadrům, ale o to s větší vehemencí.
Průměrný blbeček bez vlastního názoru neodolá, a nejen, že potom jde do obchodu a koupí si ten tablet nebo „ájfoun“, protože podle reklamy by nebyl normální a „in“, ale myslí si, že nebude normální a „in“ ani bez těch (druhořadých) vnad, co tam vystrkuje modelka. Ta přitom vůbec nereprezentuje ženskou populaci, je vybraná jako jediná ze stovek uchazeček, i její fotka je vybraná ze stovek záběrů, o dalších nepřirozených „aranžích“ lepší pomlčet. Obyvatelstvu je však vnucována za normu.
Dámy s bujným poprsím přitahují mužské pohledy. Jako „vklad“ do partnerského vztahu je to však proklatě máloFoto: Alena Ozerova, Shutterstock.com
Váš přítel – pravý a žádaný výdobytek dnešní spotřební doby – vás neposuzuje podle toho, jaká jste individualita, vaši kvalitu nečte z dvakrát podtrženého součtu vašich tělesných i charakterových vlastností, ale podle stádního vzoru, který mu podstrčili. Jeho (smolnější) předchůdci táhli s nataženou pravicí na Stalingrad nebo stříleli „narušitele“ na Šumavě…
Opakuji se, když píšu, že všechny štíhlé (mnohdy i „ploché“) ženy, co znám, neměly problém najít partnera. Svým způsobem jsou malá prsa pro ženu (i když podle vašeho podání to není váš problém) jistou výhodou – ochrání ji to před mediálně zpracovatelnými, a tudíž bezpáteřními a zblbnutelnými nýmandy.
V žádném případě operaci nepodstupujte. Už proto, že když se s tímhle rozejdete, ten další může implantovanou umělotinu, stvořenou tak akorát pro laciný vnější efekt pod blůzku, považovat při doteku za odpuzující. Trochu chápu, když takovou operaci podstoupí modelka kvůli milionům za plakáty, chápu i ženu po amputaci prsu. Ale vy? Kvůli – řečeno s Janem Spáleným – buranovi v červených trenýrkách?
Pokud chcete dát vašemu umělohmotnému příteli ještě šanci, nabídněte mu, ať si výměnou z lásky k vám nechá operativně prodloužit nebo aspoň obřezat penis. Kdyby se ptal proč, tak mu řekněte, že jste někde na plakátu na to viděla reklamu.
Podstoupili byste plastickou operaci jen pro potěchu někoho druhého?
