Článek
Čtenářka Jitka poslala tentokrát na e-mail našeho chlapa (jaktovidichlap@prozeny.cz) opravdu upřímný dotaz. Ráda by věděla, jak si vyložit chování svého partnera. Zajímá vás, co jí Josef Hausmann poradil?
Čtenářka Jitka: „Dobrý den, pane Hausmanne, chtěla jsem se Vás zeptat na mužský názor. S ,přítelem' se vídáme něco kolem půl roku, máme plnohodnotný vztah, který je plný zážitků, jak postelových, tak i společenských. To vše má ale jeden problém, a to ten, že ,přítel' mi na začátku řekl, že to prozatím mezi námi není vztah. Ocenila jsem otevřenost a šla do toho, ovšem po půl roce jsem ho začala mít opravdu ráda a cítila jsem potřebu vážného vztahu.
Otevřeně jsme si promluvili a bylo mi řečeno, že to, co prožívá se mnou, je skvělé, ze mě má rád a že se mnou vykonává všechny aktivity jako s přítelkyní, ale že má strach mě tak nazvat, jelikož bych mohla začít být hysterická a žárlivá. Znám jeho rodinu a děláme spolu vše, co páry dělají. Jde tedy jen o ženskou potřebu vlastnit muže, nebo je strach oprávněný?“
Vážená slečno, druhá a předposlední věta vašeho dotazu je vlastně definicí vztahu – bez ohledu na to, co Vám „přítel“ na začátku i opakovaně sdělil. Tvrdí-li, že ve vztahu není, je to, jako by někdo plovoucí ve vodě tvrdil, že je v suchu. Ale proč?
Jeho chování překračuje hranice běžné mužské nechuti do nějakého vztahu zabřednout. Strach máte tedy oprávněný. Ženská potřeba vlastnit muže – byť pro ně otravná – je přirozená, stejně jako ženská touha po vážném vztahu, takže tímhle se nermuťte. Bohužel láska nejvíce vzniká k objektům, které nám unikají. Pokud Vám on bude (takto primitivně) unikat, zatímco Vás on bude mít jistou, dojde k asymetrii vztahu: Vy budete jeho milovat více než on Vás. Takhle nespravedlivě je svět zařízen.
Zamysleme se nad motivací pro jeho chování – z mé strany i za cenu střílení do vlastních řad.
- Má ještě další paralelní vztah(y) a pro vlastní čisté svědomí Vám nalévá čistého vína (tedy ono moc čisté není), abyste na něj zbytečně moc nesázela. V případě rozchodu bude mít proti Vašim výčitkám argument: „Říkal jsem ti to přece od začátku“. Závěr – pryč od něj.
- Podvědomě cítí, že přes všechno krásné, co spolu zažíváte, to přece jen není „to ono“ (třeba mu na Vás vadí nějaká maličkost) a doufá, že někde potká tu pravou, která touto maličkostí disponovat bude. Závěr – pryč od něj.
- Vůbec nemá potřebu vztah ve smyslu manželství navázat a tuto latentní podobu (ne)vztahu bude klidně udržovat dalších deset let, bez toho, aby se zabýval tím, že třeba chcete také děti. Závěr – pryč od něj.
- Bojí se vztahu bez postranních úmyslů, byť už do něj zabředl. Opatrnou a šikovnou ženskou manipulací by se možná dal k oltáři vmanévrovat. Závěr – testovat ho tímto směrem, a když se nerozhýbe, pryč od něj.
Je-li Vám dvacet, máte na podobné experimenty čas. Je-li Vám přes třicet, dejte mu ultimátum, a když jej nesplní, odejděte. Je-li Vám přes čtyřicet, užívejte každého pohlazení bez spekulování nad tím, jde-li o vztah vážný, nebo povrchní.
