Článek
Extrémní horka jsou velkým náporem pro zahrádky, ale i truhlíky nebo osázené balkony. I když občas přijdou vydatné deště, nejsou tak pravidelné a „nedosáhnou“ všude, takže je i tak potřeba pravidelně zalévat a hlídat, jak na tom vaše rostliny jsou.
Správná zálivka je základ
Jak poznáte, že rostlina trpí nedostatkem vody? „První reakcí je svěšování listů. V této fázi, netrvá-li příliš dlouho, se ještě nic neděje. Bude-li voda včas doplněna, je vše v pořádku,“ říká Marek Ferenčík ze Zahradnického centra Ferenčík v Českých Budějovicích.
První pomoc je pak jasná - buď potopte na asi deset minut do vody celý květináč, aby se voda vsákla všude, nebo rostlinu opakovaně zalijte. „Jde o to, aby byl ideálně celý kořenový prostor rovnoměrně a dostatečně prolitý. Když se listy opět narovnají, raději ještě jednou zalejte,“ doplňuje Marek Ferenčík. Opakované uvadání a prolévání ale rostlinám škodí, takže se tomu snažte zabránit. Co když začne rostlina vadnout během dne? „Pak použijte k zálivce odstátou vodu s teplotou blízkou okolí rostliny. Nezalévejte však přes listy a zelené plochy, ale ideálně jen přímo ke kořenům,“ radí Marek Ferenčík.
Pokud trvá nedostatek vláhy déle, může to rostliny zničit definitivně, protože pak začnou odumírat jejich pletiva, což je nevratný proces. Pak musíte poškozené listy nebo části odstranit a doufat, že ještě obrazí, když je budete pravidelně zalévat.
Mnoho lidí se snaží rostliny proti suchu chránit tak, že jim nalijí vodu do misky pod květináčem. Ale pozor, to není ideální pro všechny. Lepší je zalévat ráno a večer. Pokud trvají vedra déle, nezapomeňte na zálivku stromů a keřů, byť nemusí být denní.
Momentálně zažíváme období, kdy je buď sucho, nebo přívalové deště. Jak potom se zálivkou? Pokud předpověď počítá s vydatnými dešti, není na škodu půdu trochu zvlhčit, aby nebyla vysušená a silný déšť a proud vody vám ji neponičil. Půda tak pobere i víc vody.
Jak zavlažovat?
V podstatě si můžete zvolit, zda se o zálivku postaráte vlastnoručně, nebo si pořídíte zavlažovací systém, který lze dokonce napojit i na automat. Na obojí je pak dobré si pořídit takovou výbavu, aby se vám s ní pracovalo co nejlépe.
Ruční zalévání
I když ruční zalévání znamená většinou i víc práce, rozhodně ho nezavrhujte. Vyjde totiž spolehlivě levněji. Pokud zaléváte konví, pak můžete do zálivky přidat například i tekuté hnojivo a současně pohnojit.
Ručně lze zalévat i hadicí buď vodou z vodovodní sítě nebo třeba i studny či dešťovkou ze sudů a nádrží. V posledních dvou případech vám pomohou vhodná čerpadla. Na pozemcích, kde není zavedena elektřina, můžete použít čerpadlo do sudu se solárním pohonem, což velmi usnadní práci!
Zavlažovací systémy
Pomocníkem při zalévání zahrady jsou nejrůznější zavlažovací systémy, které se postarají o pravidelné kropení trávníku, ale třeba i závlahu záhonků nebo celého skleníku. „Je důležité zajistit, aby rostliny ve skleníku měly dostatek vody, potřebují jí víc než ty venku. Pokud nemáte čas na pravidelné zalévání, zálivku za vás obstará automatický zavlažovací systém. Existuje mnoho různých typů, které můžete použít, do skleníku jsou však nejvhodnější prokapávací nebo prosakovací systémy, které zavlažují pouze půdu pod rostlinami, čímž je v přehřátém skleníku nevystavují teplotnímu šoku, jaký by utrpěly při pokropení listů ledovou vodou,“ radí Petr Tichý, specialista sítě prodejen Hecht. Právě systém kapkové závlahy je nejpřesnější a nejúspornější. Můžete ho nastavit na permanentní chod, ale také časovač, lze ho napojit na dešťový senzor nebo čidlo půdní vlhkosti.
Vyrobte si samozavlažovací květináč
Potřebujete rychle jeden samozavlažovací květináč na bylinky? Můžete ho vyrobit z PET lahve. Stačí ji uříznout asi pět centimetrů nad polovinou délky a část s hrdlem otočit a vložit do spodní části. Horní část poslouží jako květináč, spodní jako zásobník vody. Kořeny mohou postupně prorůst do vody, ale zprvu se hodí prostrčit hrdlem knot, který k nim vodu dovede.