Jak správně pečovat o nábytek z různých materiálů?

K pravidelnému úklidu domácnosti patří samozřejmě čas od času i údržba nábytku – setřít prach, vyčistit skvrnky, případně vyleštit pomocí nějakého speciálního přípravku. Nábytek v dobré kondici bude déle sloužit a stále pěkně vypadat.

Velkou výhodou většiny dnes běžně používaných povrchových úprav je v zásadě velmi nenáročná údržba. Ovšem každý typ povrchu vyžaduje trochu odlišný postup, jak o něj pečovat. Nejedná se sice o nic náročného, vyplatí se ale některé zásady dodržovat a vědět, jakých chyb se stranit.

Nábytek z masivu má stále své příznivce, jedná se o velmi příjemný a přírodní materiál, který navíc provoní interiér. Jeho nevýhodou může být cena a náročnější údržba. Velmi však záleží, jaká je povrchová úprava dřeva.

Pokud je váš nábytek vyroben z dřevěného masivu, jehož povrch je lakovaný, máte štěstí, jelikož samotný lak nábytek dostatečně chrání. V případě nějaké té skvrny si vystačíte s namočeným, avšak téměř dosucha vyždímaným hadrem. Pomoci si můžete pár kapkami saponátu.

Po setření vlhkým hadrem však nezapomeňte plochu ještě otřít suchou utěrkou. Jestliže tento základní postup nezabírá, můžete vyzkoušet speciální, průmyslově vyrobený prostředek, vždy však až po důkladném prostudování návodu. Na lakovaný povrch nikdy nepoužívejte přípravky obsahující organická rozpouštědla. Ta by mohla lak nenávratně rozleptat.

Tip: A jaký nábytek je vhodný na zahradu? Přečtěte si v článku Kov, plast nebo dřevo? Jaký materiál je u zahradního nábytku najvhodnější?

Nevhodné pro lak jsou i leštěnky s příměsí olejů. Pozor také na abrazivní přípravky, pevné částice by vám nábytek poškrábaly. Držte se navíc zásady, že jakmile se na nábytku objeví nějaká skvrna či tekutina, vyčistěte je neprodleně.

„Důležitá je také prevence před poškozením, to znamená například vyvarovat se pokládání vlhkého či horkého nádobí přímo na nábytek. Doporučila bych používat ochranné podložky ze dřeva, korku nebo skla. Jsou praktické, a navíc pěkně vypadají,“ doporučuje Tereza Vašíčková z obchodu La Almara.

K oživení zašlého dřevěného nábytku je možné použít například světlicový či lněný olej. U lněného však pozor na změnu barevnosti, zvýrazní však kresbu dřevu.

V poslední době velmi oblíbený materiál, nejen při výrobě kuchyňských linek, ale nábytku obecně. Lamino je vlastně dřevotřísková deska potažená laminovacím papírem zalitým melaminovou pryskyřicí. Rozdíl v údržbě masivu a lamina tkví v tom, že desky z lamina díky svému odolnému a hygienickému povrchu nevyžadují zvláštní péči. Povrch se všeobecně snadno čistí i ve strukturované podobě.

Vyhněte se ale zbytečnému namáčení, voda by nábytek mohla při dlouhodobějším působení nevratně poškodit. Na běžné nečistoty postačí měkký suchý či navlhčený hadřík nebo utěrky, určené na nábytek. Při větším znečištění použijte teplou vodu s čisticími prostředky, vhodnými pro lamino.

„Následně je potřeba nábytek dobře vysušit. Voda nesmí zatéct do míst spojů, což mějte na paměti hlavně u kuchyňské linky, nikdy nepoužívejte abrazivní prostředky, které by mohly povrch poškrábat, a čističe na bázi rozpouštědel,“ radí Dušan Všelicha, specialista na kuchyně Oresi. Pasé jsou také ze své podstaty fungování i parní čističe.

Zvláště u dvířek kuchyňských linek se můžete setkat také s dřevovláknitými deskami. Tento materiál je odolnější a pevnější, ale také dražší než lamino. Platí však obdobné zásady – musíte zabránit tomu, aby se vlhkost dostala k jádru desky.

Při čistění tedy opět nepoužívejte příliš mokrou prachovku a parní čističe. Vhodná je naopak měkká, hodně savá látka, v případě odolnějšího znečištění můžete zkusit použít opravdu měkký a jemný kartáček.

Z čeho máte doma nábytek a jak o něj pečujete?