Článek
„Hluk je znečištění, které často uniká naší pozornosti. K naší škodě, neboť dokáže způsobit stejně závažné škody jako jiná, více viditelná znečištění,“ tvrdí Alexandr Fryč, specialista z e-shopu Akusticka-pena.cz. Přemíra hluku má neblahý vliv na odolnost organismu vůči zátěži, ovlivňuje pracovní výkon, způsobuje rozmrzelost a zhoršuje soustředění.
Soužití v panelových domech tak může být opravdovou zkouškou trpělivosti. Někdy pomůže domluva, často ale není nikdo vinen. Jen prostě máte smůlu a váš dům je postaven z tenkých železobetonových konstrukcí. Pokud už váš pohár trpělivosti přetekl, řešením může být protihluková izolace.
Vzduchový, nebo kročejový hluk?
Nejprve je důležité zjistit, jak se k vám hluk dostává. Zda se jedná o prostup vzduchem, kdy je zvuk vytvářený přímo do vzduchu, nebo se jedná o takzvaný kročejový hluk.
Za vzduchový prostup mohou většinou slabé stěny, zanedbané odhlučnění při stavbě domu nebo nedostatečně utěsněné dveře. „U vzduchového prostupu je postup jasný – půjde o utlumení stěn či dveří vhodným materiálem ve správně zvolené tloušťce,“ vysvětluje Michal Hrabě, specialista v oboru stavebnictví.
Pod pojmem kročejový hluk se skrývá zvuk, který vzniká a šíří se ve stavební konstrukci. Původem tohoto zvuku jsou mechanické impulsy jako chůze, pád těles na podlahu či posunování židlí. Konstrukce zvuk vede a poté ve vedlejších místnostech rezonuje.
„U kročejového hluku je situace složitější. V tomto případě se hluk šíří konstrukcí, a je tedy nutné určit, kudy do vašeho bytu prostupuje. Cesta může vést například ze stropu na zdi přes stropní nosníky. Kročejový hluk bývá velmi složité omezit, někdy je jeho odstranění nemožné.“
Pokud jde cesta hluku vzdušnou cestou, bude potřeba izolovat stěny a strop. První pomocí by mohl být nábytek postavený ke stěně, odkud k vám hluk prostupuje. Není to však všespásné řešení a také ne vždy možné. Nejčastěji volenou variantou je stavba předsazené stěny a vyplnění vzniklého prostoru. Na výběr je na trhu celá řada materiálů – od lisovaných přes akustické desky až po protihlukové pěny. Univerzální řešení neexistuje, ale platí, že čím vyšší gramáž materiálu, tím lepší účinnost. Počítat musíte také s tím, že si ukrojíte část prostoru – na odhlučňovací stěnu počítejte 10 cm po celé délce stěny.
Nezapomeňte na dveře
V zapomnění často upadá odhlučnění dveří. Přitom jde o zásadní záležitost – zvláště pokud nemáte dveře usazené zcela natěsno. I v případě dveří zase zvažujte, odkud zvuk jde a kde tedy budete izolovat.
Dobrou variantou, jak dveře odhlučnit, jsou lisované desky ze strany, odkud jde hluk.
Dejte na reference
Pokud si netroufnete na odhlučnění svépomocí, dbejte o to více na výběr realizační firmy – mohli byste se setkat s přehnanými údaji o účinnosti protihlukové izolace. Jelikož ani množství certifikátů nezaručuje, že se bude daný materiál chovat stejně jako v laboratorních podmínkách, dejte především na doporučení spokojených zákazníků.
„Výrobci například uvedou v protokolu u své protihlukové izolace útlum až 40 decibelů. Často ale zjistíte, že při testech byla izolace dána na cihlovou stěnu, takže už 12 decibelů vzala ta stěna samotná, a navíc jde také o to, v jakých frekvencích se měřilo, protože čím nižší frekvence, tím se zachytává hůře. V praxi to znamená, že lépe se bude zachytávat mluvené slovo (vysoké frekvence) a hůře basy z repro beden u domácího kina (nízké frekvence). Reálné průměrné číslo v decibelech, které umí konvenční izolace eliminovat, je třeba 20–30 decibelů,“ dodává Alexandr Fryč.