Článek
Proto, aby získala obrovskou moc, se vdala za císaře Claudia, kulhavého a koktavého nešťastníka a kandaulistu, který sice byl mimořádně inteligentní, ale fyzicky odjakživa mrzák. Proto ho také chtěla svrhnout z trůnu a dokonce i zabít. Byla sestřenicí odporných vrahů Caliguly a Nerona a měla v sobě hodně z jejich povah bláznů.
Císaře si vzala, když mu bylo osmačtyřicet a ještě se vládcem Říma nestal. Tím byl zrovna Caligula. Jí tehdy nebylo ani dvacet a proslula mimořádnou krásou.
Ať měla právě manžela, nebo ne, vyhledávala prakticky pořád sexuální zážitky. Messalina nemohla žít bez milování. Když se jí někdo v posteli osvědčil, stal se z něj její chráněnec a měl se dobře. Ale nikdo jí nestačil.
Soutěž, kdo zvládne víc milenců za noc
I v Římě už existovaly veřejné domy. A ty navštěvovaly i urozené dámy. Ale ne jako zákaznice. Navštěvovaly tyhle domy jako prostitutky, vzrušovalo je, že si nechají za sex platit. Tuhle módu zavedla právě Messalina. Když se takhle bavila, nosila popelavě světlou paruku. Říkalo se jí – vlčice.
V jednom z nevěstinců se dala dohromady s prostitutkou Scyllou. Svým způsobem se z nich staly kamarádky. Jednou se přely o to, která z nich má větší sexuální apetit. A která by zvládla za noc více milenců. Slovo dalo slovo a dámy se vsadily.
Byl o tu soutěž v Římě velký zájem a pánové stáli před tím veřejným domem dlouhou frontu. Tu noc to bylo zadarmo.
Obě dámy byly známé přebornice, ale profesionálka vydržela jenom do svítání. Dvacet mužů ji ochutnalo. Císařovna souložila radostně dál a vystřídala celkem pětadvacet milenců. Její vítězství bylo jednoznačné.
Claudius byl o tom všem podrobně informován. Vyžadoval detailní zprávy. Ale dělal na veřejnosti, že o tom nic neví. Že skutečnost není. Příliš svou ženu miloval a byl šťastný za každý okamžik s ní. Také věděl, že on sám by jí nedokázal dostatečně vyhovět a nechtěl od ní stále poslouchat, že je impotentní. On jí podléhal podobně jako jeden český premiér své milence, později manželce. Jenže na rozdíl od onoho premiéra, který přišel o svou funkci, byl Claudius přece jenom mužem jiného zrna a trůn si udržel. Takže když se ho císařovna pokoušela spolu s jedním ze svých milenců Gaiem Siliem zlikvidovat, dal Claudius najevo svým blízkým, aby Messalinu přesvědčili o nutnosti sebevraždy. K tomu později.
Povídej mi, jak jste spolu souložili
Po oné soutěži ve veřejném domě si manželku ještě pouze přivolal a mračil se na ni. Poněkud se obávala, že jí bude vyčítat a připravovala se, že ztropí hysterický výstup o jeho sexuální neschopnosti.
Překvapil ji žádostí: „Miláčku, vyprávěj mi o tom.”
„O čem?” zrůžověla. I ona se někdy byla schopná stydět.
„Přece o tom, který z těch chlapů byl nejlepší a proč? Prostě mi všecko popiš.”
Messalina vyprávěla, jsouc plná dojmů. Dokonce se rozvášnila tak, že se pomilovala sama se sebou a nakonec ještě s císařem, který se tak stal jejím šestadvacátým milencem v průběhu čtyřiadvaceti hodin.
Předtím, než odešla k Pánu či k ďáblu, stačila napáchat mnoho zla. Každého, kdo se postavil proti ní, nemilosrdně odstranila. Například filosofa Senecu. Díky ní zemřela i Poppaea Sabina. Prostě zřejmě hlavně proto, že byla krásnější než Messalina. Nebo proto, že si to Messalina myslela.
V pařížském Louvru je socha Messaliny s jedním z jejích dvou synů v náručí Foto: Wikipedia
Messalinin milenec byl její konec
Takže, jak to s tím Gaiem, s tím jejím milencem, s nímž chtěla vládnout, vlastně proběhlo? Messalině bylo pětatřicet. Její přítel byl mladší a zároveň velmi inteligentní. Jako bohatý senátor měl před sebou úžasnou kariéru. Čekalo ho dokonce to, že se stane konzulem.
Ti dva se velice milovali a nemohli jeden bez druhého žít. Jednou odjel Claudius do Ostie a oni se hodlali v paláci vzít. Claudius měl brzy zemřít a nový manžel císařovny by se pak stal logicky císařem.
Jakýsi propuštěnec Narcissus o všem informoval panovníka. Ten ale zase chtěl Messalině odpustit, protože po ní už zase toužil. Na druhou stranu z toho byl ale zničený, což na něm bylo vidět. Ve skutečnosti to dokonale zahrál a jasně tak řekl propuštěnci, aby zajistil, co je třeba. Bez toho, aby císař sám nesl vinu. Narcissus pochopil správně a rozhodl se, že to zařídí a dal rozkaz oba spiklence zlikvidovat.
Našli císařovnu v Lucullových zahradách. Seděla tam a v míru psala svému manželovi poslední dopis, vědouc, že její život je u konce. Důstojník pověřený konečným řešením jí nabídl dvě varianty. Popravu, nebo sebevraždu.
Trhala si vlasy, ječela, po zemi se válela. Pak se ho zase pokoušela svádět. Plakala, slzy ronila, prosila...
Zůstal chladný, když jí nabízel dýku. Nakonec se nad ní smiloval, dýku jí dal do dlaně a pak jí tou dýkou, v její ruce sevřené, probodl srdce.
Claudius se děsivě opil, když mu donesli zprávu o smrti jeho lásky, a přísahal na svůj život, že již nikdy žádnou ženu za svou nepojme. Ne příliš dlouho poté se oženil s Agrippinou. O té někdy jindy.
