Jak si zvýšit sebevědomí? Téhle ženě pomohly činky

Bývala jako lecjaký teenager. Měla pocit, že není dost hezká, dost přitažlivá. Držela se radši stranou, mlčela, s nikým se moc nebavila, byla extrémně stydlivá a plachá. Vše se ale změnilo po ukončení střední školy.

Bývala vysoká, hodně vyzáblá, ale vždy atletická. „Co se týče studia, byla jsem průměrná, ale ve sportu jsem vynikala. Bavil mě volejbal, basketbal, atletika, vlastně skoro všechno,“ vzpomíná Robin s tím, že rozhodně nepatřila ke královnám střední školy.

Měla spoustu mindráků ohledně vzhledu a postavy, nerada na sebe upozorňovala, vlastně jediné chvíle, kdy se dokázala uvolnit, byly spojené se sportem. V roce 1989 odmaturovala, a protože i její sportovní aktivity byly spojené se školou, zůstala najednou bez nich. „Chtěla jsem se ale pravidelně hýbat, a tak jsem si řekla, že budu chodit do posilovny,“ vzpomíná svalnatá Kanaďanka. Rozhodně však neměla v plánu zvedat těžké váhy, spíš jen zamýšlela udržet se v kondici. Jenže jakmile to jednou zkusila se železem, nemohla jinak: „Vzpírání mě úplně pohltilo.“

A tak vzpírala a posilovala, začala si pěstovat svaly a v roce 1993 se přihlásila na první soutěž. A přestože tehdy vážila asi 61 kg, což není na kulturistku nijak závratné číslo, skončila druhá. To ji tak nakoplo, že se rozhodla začít na sobě pracovat ještě víc.

A nezastavilo ji ani to, že na svět přivedla dvě dnes už dospělé dcery – Katey (23) a Courtney (21). I během těhotenství se udržovala v kondici, a jakmile to šlo, vrátila se k tvrdému tréninku. (Co si myslíte o extrémních sportech v těhotenství?) „Nechtěla jsem to ale dělat v čase, který patřil dcerám a rodině, kulturistika nesměla být na jejich úkor. A tak jsem chodila cvičit, když holky spaly, svoje speciální jídlo jsem si chystala, ještě než se probudily, a podobně,“ popisuje Robin Hillis.

Jakmile dcery trochu vyrostly, začaly ji pravidelně doprovázet na soutěže: „Pomáhaly mi třeba s účesem a pak mi hlasitě fandily.“ Dnes je z Robin trojnásobná babička a tvrdí, že právě dcery a vnoučata jsou její největší motivací. „Neuvěřitelně mě podporují a fandí mi, což mě nutí se opravdu snažit,“ vysvětluje žena, která v době přípravy na soutěže trénuje šestkrát týdně a mimo přípravu pětkrát.

V kulturistice nejde jen o tvrdý trénink, důležitá je i strava. Robin Hillis tvrdí, že kalorie nepočítá, ale na to, co jí, rozhodně dbá. Jak vypadá její ukázkový jídelníček? Snídá většinou hrníček vaječných bílků, dvou celých vajec a špenátu. Dopolední svačina sestává ze 150 gramů kuřecího masa, salátové okurky, koření a neslazeného kečupu. K obědu si většinou dopřává 150gramový steak a 85 gramů sladkých brambor. Odpolední svačinka je stejná jako dopolední, a když se nechystá na soutěž, patří k ní i rýže. Posledním jídlem dne je hrníček vaječných bílků a jednoho celého vejce, špenátu a avokáda. Občas prý ale zhřeší – nejvíc prý ujíždí na čokoládě a sushi.

Díky kulturistice prošla Robin skutečně obrovskou změnou – fyzickou i psychickou. Od roku 2014 soutěží na mezinárodní úrovni a objíždí závody po celém světě. Při výšce 175 cm váží asi 91 kg a v podstatě jde skoro jen o svaly – jen její biceps má obvod 43 cm. „Svoje tělo a to, jak vypadám, miluji. Konečně jsem sebevědomá a užívám si život. Na svou proměnu jsem samozřejmě zaznamenala různé reakce, ale vesměs jde o pochvaly, jen málokdy narazím na nějaký negativní komentář,“ tvrdí sportovkyně s tím, že jí je stejně jedno, co si kdo myslí.

Důležité je totiž podle ní jen to, jak se cítíte vy sami. „Proto chci být inspirací pro jiné maminky nebo babičky, ale i mladé dívky. Třeba díky mně pochopí, že nejdůležitější je věnovat se tomu, co vás dělá šťastnými, a neohlížet se, co si o tom kdo myslí,“ vysvětluje Robin Hillis.

Inspirativní životní příběh má také tato baletka. Posuďte sami!