Článek
Dnes pětatřicetiletá Pavla se na miminko opravdu těšila. Nastudovala řadu knih o mateřství, byla připravená. Ale jen teoreticky, praxe byla o dost jiná. „Moje dcerka rozhodně nespala tak, jak se v knihách psalo, naopak většinu nocí plakala, a já nevěděla, co s ní. Ani kojení nebylo tak snadné, jak to z literatury vypadalo. Prostě nic nebylo takové, jak jsem si představovala,“ vzpomíná Pavla, dnes maminka tříleté holčičky.
Po čase byla na pokraji sil. „Byla jsem unavená, nervózní, doma jsem měla nepořádek, neměla jsem čas si ani popovídat s manželem, prostě hrůza. Připadala jsem si neschopná,“ vzpomíná Pavla.
Přesto, když se jí kdokoli zeptal, jak se na mateřské má, zda je miminko hodné, jak si to užívá, lhala. „Usmívala jsem se, říkala, že je to báječné, že je dcerka úžasná, že nic lepšího mě v životě potkat nemohlo,“ přiznává Pavla. Proč nedokázala říct pravdu, sama neví.
Celé noci nespíte, protože miminko pláče? Nebojte se požádat o pomoc partneraFoto: Thinkstock
Dokonalost je v módě
Podle odborníků je to bohužel dost běžná situace. Málokterá maminka dokáže být upřímná a přiznat, že její dítě není anděl a jsou chvíle, kdy je mateřství spíš noční můrou. Obecně se takto chovají především maminky „prvničky“ a také ženy, jejichž děti jsou takzvaně vymodlené. Jsou za tím především dva důvody:
- Je to společensky nepřijatelné – Říkejte si, co chcete, ale společnost je stále nastavená tak, že mateřství je jakýmsi zpečetěním ženství, tím, co by mělo každou ženu naplňovat. A být jedinou matkou na pískovišti, která to zpochybní, se může rovnat společenské sebevraždě.
- Stud – Každý má v sobě nějakou představu, jak by měla výchova a mateřství vypadat. „Je to dáno výchovou rodiči, vzorem z okolí, ale i z televizních seriálů či reklam. A pokud žena takový vzor věčně se usmívající, krásné, hodné a vyrovnané maminky nenaplňuje, má pocit, že nesplňuje svou úlohu. A pro každého je těžké přiznat, že neuspěl, ať už se jedná o jakoukoli oblast života. Obzvlášť pak pro maminky, které mají s dítětem úzkou citovou vazbu. Přiznat, že jsou unavené a že by potřebovaly pomoc, pro ně znamená, že jako matky zklamaly,“ vysvětluje Kateřina Matláková ze Školy pro ženy, která se zabývá koučinkem žen.
Děti jsou radost, ale také starost. Nesnažte se být dokonalá, raději myslete na to, abyste byla psychicky v pohoděFoto: Thinkstock
Je to cesta do pekel
Lhát a hrát hru na „dokonalou maminku“ se ale nevyplácí. Pokud podle Lucie Mucalové, koučky zabývající se výchovou dětí, maminka o svých emocích nemluví, žene se do propasti, která může být hodně hluboká. Ženy, které v sobě opravdové pocity dusí, se přeměňují na stroje, které fungují dokonale a na základě očekávání lidí okolo. Zcela ztrácejí svou identitu, uvnitř nich vše pláče.
„Tím dochází k velkému nesouladu uvnitř matky, a dítě to cítí. Vnímá, že v mamince je silná bouře, pláč a nepohoda. Pak může být plačtivé, neklidné, a to, ať děláte, co děláte. Jste zoufalá vy, je zoufalé dítě a ve vaší rodině je místo radosti napětí,“ vysvětluje Lucie Mucalová.
Jedinou šancí je otevřít se a říct, jak vám je. Dokázat poprosit o pomoc své blízké a dopřát si trochu oddechu (od miminka i od snahy být superžena). „Maminky by si měly uvědomit, že nic jako dokonalé matky či dokonalé manželky neexistuje. A tak, jako odpustí téměř vše svým ratolestem, měly by prokázat stejnou lásku i sobě a odpustit si vše, co podle nich není stoprocentní,“ radí Kateřina Matláková.
A jak jste si užívala mateřskou vy?
