Jak si usnadnit úklid kuchyně? Výběrem správné podlahy!

Kuchyň je v podstatě vysoce frekventovaná pracovní místnost. A přesně tak byste k ní při volbě podlahy měli přistupovat. Budete-li se držet popisného slova „pracovní“, uvědomíte si, že musí být především odolná. Vedle odolnosti je dalším podstatným kritériem výběru snadná údržba. Design však také není dobré opomenout, kuchyň se vám přece musí líbit, trávíte-li v ní většinu času.

Před tím, než padne definitivním rozhodnutí, je nutné zohlednit také odolnost materiálu. Není nic neobvyklého, když spěchající hospodyňce něco vyklouzne z ruky, například těžký hrnec, nedej bože ještě plný vody. Z toho vyplývá, že podlaha v kuchyni by měla být odolná vůči poškrábání, vodě a protiskluzový povrch také není k zahození.

Není snad jiné místo v bytě, kde je potřeba udržovat perfektní čistotu, než právě kuchyň. A zároveň místo, kde vzniká tolik nepořádku. Při práci s jídlem se nevyhnete vzniklým nečistotám, které třeba nejsou ani na první pohled vidět. Voda cáká, mastná pára se usazuje všude kolem, drobečky jsou takřka všudypřítomné. Nejvíce to odnáší právě podlaha a následně vaše záda při jejím drhnutí.

Aby byl úklid v kuchyni co nejrychlejší a nejpohodlnější, je dobré zvolit správné materiály i typ podlahy. V obchodech už narazíte na podlahové krytiny s povrchovou úpravou, která se snadno čistí, odolává skvrnám od vody a usazování nečistot v přirozeně se vyskytujících rýhách. Skvělou volbou z hlediska údržby je proto podlaha beze spár.

Vinylové podlahy dříve označované jako PVC jsou v posledních letech opět na vzestupu. A jsou to právě jejich vlastnosti, díky kterým jsou vyžadovány právě v kuchyních. Vinyl je maximálně odolný vůči jakémukoli mechanickému i chemickému poškození, a pokud se skutečně podaří jej nějak „rozbít“, je to materiál, který lze snadno opravit – stačí vyměnit inkriminovaný díl a jede se dál.

Vedle klasického vinylu je v nabídce ještě přírodní linoleum neboli Marmoleum. Je vyrobené z ryze přírodních materiálů, jako je korek, dřevěná moučka, kamenná drť, olej… Díky nim je vysoce odolné proti opotřebení, příjemně hřejivé a odpuzující vodu. Jeho nespornou výhodou oproti klasickému vinylu je však antibakteriální a antistatický povrch, který ocení především domácnosti s malými dětmi.

Vinylové podlahy se pohybují v průměrné cenové relaci 800–1500 Kč/m2.

Tento přírodní materiál byl v minulosti v souvislosti s použitím v kuchyni zatracován. Mýtus, že dřevo se lehce a rychle nacucá vodou, která v okolí dřezu prostě je a bude, je už dávno vyvrácen a to díky speciálním povrchovým úpravám, které mu výrobci dodávají. Toto ošetření zabrání poškození vlivem cákání vody nebo nešikovnému vylití vody z hrnce. Pokud vás ale potká větší potopa, jako například vyteklá myčka, dřevěná podlaha to pravděpodobně odskáče. I ta se však dá opravit, ovšem náklady budou patřičně vyšší než u výše zmíněného vinylu.

Dřevo je ušlechtilý materiál a zaslouží si řádnou péči. Speciálně upravený povrch zaručuje snadnou údržbu, ale nezabrání poškrábání. U některých dekorů tím však jen získá žádoucí patinu, záleží na vkusu uživatelů.

Vedle přírodního dřeva je dobré zmínit také korek. Materiál s obdobnými vlastnostmi a skvělou hřejivostí. Na korkovém povrchu jsou případné odřeniny méně patrné, ale vše je jen věc vkus a názoru. Zvolíte-li jeden z těchto přírodních materiálů, vybírejte ty s povrchovou úpravou voskovým olejem.

Za kvalitní dřevěnou podlahu dáte minimálně 1600 Kč/m2, za korkovou podlahovou krytinu přibližně 800 Kč/m2.

Laminátové plovoucí podlahy jsou skvělou volbou především v případech, kdy je potřeba plynule navázat na podlahu přecházející z obývacího pokoje. Pestrá škála vzorů a barev je jejím velkým bonusem. Do kuchyně ale je potřeba vybírat ty nejkvalitnější. Unáhlený nákup toho nejlevnšího lamina z hlediska úspory peněz se moc nevyplatí. Co nevidět nás přivítá povrch zvlněný vlivem vody, spáry rychle nabobtnají a budete muset pořizovat podlahu novou. A kde je tedy ta úspora?

Při nákupu je nutné sledovat uvedené parametry, přičemž tím nejdůležitějším je stupeň odolnosti proti mechanickému poškození a vlhkosti. Velmi vítané jsou impregnované spáry a antistatická úprava. To vše jen usnadní její užívání. Pozor, lamino je náchylné na poškrábání, proto při úklidu není možné používat abrazivní prostředky a pomůcky.

Jako způsob pokládky je vhodnější zvolit tu typ plovoucí než lepený. Výsledek je pružnější a tedy shovívavější k namáhání nohou a zad hospodyněk, které jsou v kuchyni celý den.

Za lamino můžete zaplatit 400 Kč/m2, ale také 2000 Kč/m2, záleží na vlastnostech a provedení, které zvolíte.

Dlážděné podlahy se pomalu a jistě opět vracejí do interiérů a není nic neobvyklého, když se s nimi setkáte i v obývacím pokoji. Co se týče údržby, je to snadné. Stačí zvolit správný antibakteriální čisticí prostředek a kvalitní mop. Kámen úrazu se objevuje u spár, kde se nečistoty rády usazují. Proto raději zvolte bezespárovou pokládku.

Její velkou nevýhodou je chladný povrch. Problém může také představovat její křehkost. Upustíte-li na dlažbu něco těžkého, hrozí prasknutí dlaždice či její odštípnutí. Následná lokální oprava je velmi komplikovaná, mnohdy nemožná. Ovšem co se odolnosti proti otěru týče, je dlažba k nezaplacení. Taková podlaha je vítaná ve velmi frekventovaných prostorách.

Ceny klasiky, tedy dlaždic malého formátu, začínají už na 150 Kč/m2. Za moderní velkoformátovou dlažbu se všemi jejími atributy zaplatíte podstatně více, cena začíná na 500 Kč/m2.

Jakou podlahu máte v kuchyni vy?