Článek
Ovocné stromy pěstujete pro úrodu, ale stejně důležité je, že vytvářejí kyslík, tlumí hluk, zachytávají prach z okolí a v létě stíní před sluncem. Proto nakládání s nimi řeší zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
Základní rozlišení
Neovocné stromy, které mají v takzvané prsní výšce 130 centimetrů nad zemí obvod větší než 80 centimetrů, vyžadují povolení ke kácení. Ostatní menší stromy a všechny ovocné můžete porážet libovolně, ovšem mimo vegetační období, tedy v zimě. Nařízení platí i pro mýcení souvislých porostů keřů větších než 40 metrů čtverečních. Ovšem strom poškozený či suchý, ohrožující život, můžete s klidem nechat odstranit okamžitě. Úřadu to jen do 15 dnů oznamte.
Zákonná úprava, která byla novelizovaná zhruba před dvěma lety, přesně vymezuje i prostor, kterého se kácení dotýká. Jsou to všechny zahrady vedené v katastru nemovitostí. Tedy nejen pozemky u rodinných domů, ale i náležející k chatám, chalupám či v zahrádkářských koloniích.
Porušení zákona se trestá pokutou až 10 tisíc korun za jeden strom či 100 tisíc korun za skupinu.
Ovocné stromy můžete porážet bez omezení a patří mezi ně i mandloň, líska nebo ořešák.Foto: Shutterstock
Jak tedy správně postupovat?
Nejprve strom změřte. Jestli má v obvodu více než 80 centimetrů, vyhledejte místně příslušný odbor životního prostředí městského úřadu.
„Není dán speciální formulář, ale my máme vlastní, ve kterém vyplníte počet stromů, kde se nachází, a důvod kácení. Součástí žádosti musí být i potvrzení, že jste vlastníkem pozemku – výpis z katastru nemovitostí. Pokud je majitelů pozemku více, pak souhlas všech, tedy třeba i manžela/ky, jde-li o rodinný dům,“ vysvětluje Jana Hloušková, vedoucí oddělení zeleně Městské části Praha 15. Platit nic nemusíte a do 30 dnů by vám měla přijít písemná odpověď.
Ještě je tady háček: kdybyste usilovali o poražení stromu cenného stářím nebo umístěním v chráněné lokalitě, je třeba doložit dendrologický průzkum. Ten vám vystaví arborista (odborník v oboru péče o dřeviny rostoucí mimo les).
Konečně můžete začít!
Je třeba předeslat, že strom s obvodem větším než pohodlně obejmete, nebudete schopní pokácet vlastními silami. Tím hůř, pokud stojí v zástavbě. Jde o činnost vyžadující profesionální přístup i náčiní. Proto ji rozhodně svěřte odborníkům.
Vegetační období stromů končí v říjnu, ale na konci léta je čas začít jednat. „Rozhodně doporučuji vyhledat odborníka s předstihem. Nějaký čas zabere zajištění povolení a my se musíme zajet na místo podívat a zhodnotit, jak budeme postupovat,“ upozorňuje Šimon Mareš ze společnosti Stromoskop.
Rizikové kácení
Pokud je váš strom nalomený, vyhnilý, stojí v blízkosti domu, elektrického vedení nebo je pod ním skleník či střecha garáže, pak se jedná o rizikové kácení.
„Pomocí speciálního lana vyšplháme na strom a postupně z něj odřezáváme kusy, až zbude jen torzo, které porazíme klasicky ze země. Když jsou pod stromem předměty, na které nesmí větve padat, spouštíme je na kladkách,“ popisuje proces Šimon Mareš.
Ve výjimečných případech se využívá i vysokozdvižná plošina nebo jeřáb, ale to je drahý špás. Obvykle rizikové pokácení jednoho stromu přijde na zhruba dva až pět tisíc korun, záleží na náročnosti.
U zvlášť prohnilých nebo houbou napadených stromů je moderní technika nezbytná.Foto: Shutterstock
Dřevo se může hodit
I pokácený strom je pořád váš, proto musíte zajistit dřevo. Můžete si ho nechat „naporcovat“ a spálit v kamnech nebo krbu. Pokud tuto možnost nemáte, s arboristou si předem sjednejte i jeho odvoz, případně likvidaci pařezu. Moderní technika ho umí takřka rozemlít na padrť. Na uvolněné místo si pak můžete vysadit strom nový, třeba i vzrostlý.
Když se budete řídit základními pravidly a najmete si arboristu s pojištěním proti poškození majetku a certifikací, mělo by jít všechno hladce. V zimě si pak můžete u krbu zavzpomínat, odkud pochází hořící poleno. V domácím interiéru si pak motiv stromu můžete připomínat různými dekoracemi.
