Článek
Rozhodně nemusíte mít na účtu miliony a trávit většinu svého času v nejrůznějších kosmetických salonech, u kadeřníka, ve fit centru nebo v ordinaci plastického chirurga. Dokonce se obejdete i bez značkového oblečení z luxusních butiků. Jsou ženy, kterým je třeba sedmdesát, ale nehádali byste jim víc jak pětapadesát. A na to, jak se udržet psychicky i fyzicky fit, mají vlastní recept.
Chce to chlapa!
Ivana letos oslavila sedmdesáté narozeniny, ale věřit se tomu nechce. Nejen, že vypadá nejméně o deset let mladší, ale zvládá toho víc než kdejaká „třicítka“. Před šesti lety ovdověla a od té doby se sama stará o velký rodinný dům a rozlehlý pozemek. „Dělám všechno, sekám trávu, natírám okapy, okopávám brambory,“ líčí Ivana.
Jak to dělá? Co ji udržuje v kondici? „Přítel. Mám o třináct let mladšího přítele,“ usmívá se potutelně Ivana. Nebydlí spolu, ale pravidelně se navštěvují a je to právě on, kdo jí prý nedovoluje zestárnout a takzvaně „zbabkovatět“. „Vždycky mě vytáhne na kolo nebo na pořádnou procházku do přírody. Ale chodíme i do města, na večeře, do kina a podobně,“ popisuje Ivana, která si mladšího partnera nemůže vynachválit.
Důchodkyně na kurtu
Jarce je jednašedesát let, ale i ona vypadá maximálně na padesát. V jejím případě je za vším prý volejbal. „To je sport, který od mládí miluji a aktivně se mu věnuji. Co jsem v důchodu a mám čas, jsem na kurtu snad skoro každý den,“ líčí Jarka.
Našla si mnoho přátel, s nimiž volejbal hraje, a směle se vyrovná dvacetiletým spoluhráčům. Účastní se nejen nezávazného a tréninkového „plácání“, ale i různých přátelských turnajů. Prostě si nenechá ujít jedinou volejbalovou akci. „Je to nejen sport, ale obrovská zábava, možnost jak se pobavit s lidmi, kteří mají stejného koníčka. Já na kurtu nejspíš i zemřu,“ směje se Jarka.
Nabíjí mě dětský smích
Sedmdesátiletá Alena zase nachází sílu a hnací motor v rodině, především v malých vnoučatech. Na svůj věk vypadá opravdu skvěle, i když prý nějaké ty fyzické neduhy přece jen už má. „To víte, občas mě bolí kyčle, beru prášky na tlak, a ráno, když vylézám z postele, trvá mi tak hodinku, než se rozhýbu,“ směje se Alena.
Přišla ale na to, že když má u sebe pětiletého vnuka, žádné neduhy ji absolutně netrápí. „Je to až neuvěřitelné, ale když ho mám třeba na víkend, za celé dva dny si na žádnou ze svých stařeckých bolestí nevzpomenu. Lítám s ním po hřišti, řádíme, mordujeme se, a hlavně se od rána do večera smějeme,“ popisuje Alena. Zdá se, že právě dětský smích má na její kondici ten nejlepší vliv. „Připadám si s ním opravdu mladě a fyzicky i psychicky v pohodě,“ tvrdí Alena.
Odvaha je základ
Anně je devětašedesát let, ale vypadá maximálně na pětapadesát. „Chce to odvahu, dělat to, co vás fakt baví, bez ohledu na to, jestli se to k vašemu věku hodí,“ říká Anna.
A tak se svou o pět let mladší kamarádkou vyráží na koncerty kapel, jejichž skalním fanouškům je maximálně třicet, na dovolených u moře se nevěnují vodní gymnastice, ale spíš řádí na vodních skútrech. „Nebudu přece chodit na dechovku, když si ráda zařvu na rockovém koncertě,“ vysvětluje Anna. A každá taková akce je podle ní jen další důkaz toho, že každý je opravdu tak starý, jak se cítí. „A já se cítím na pětadvacet,“ směje se Anna.
Znáte někoho, kdo také vypadá skvěle? Jak to dělá?