Jak se přestat starat o to, co si o vás myslí ostatní?

Významná anglická spisovatelka, literární kritička a filozofka Virginia Woolf (1882–1941) kdysi řekla, že oči ostatních jsou jako věznice a jejich myšlenky naše klece. A měla pravdu. Mnoho lidí tráví celý život tím, že se trápí názory a míněním druhých.

Také máte tendenci neustále řešit, co si o vás kdo pomyslí nebo jestli zapadáte do kolektivu či „standardu“? Přestaňte s těmito imaginárními obavami a fantazírováním, škodí vám to – stejně jako neustálé porovnávání s druhými, které s tím vším souvisí. V obou případech se totiž jedná o strach z případné negativní reakce okolí.

„Proces srovnávání se s ostatními patří mezi nejdestruktivnější mechanismy, které poškozují naši sebedůvěru i víru v osobní schopnosti. Tento nezdravý mechanismus často vzniká v dětství, kdy rodiče chtěli potomky motivovat k lepším výkonům právě srovnáváním s ostatními, ať už se jednalo o známky, či výsledky v zájmových činnostech,“ říká Lenka Černá, koučka v oblasti osobního rozvoje, a doplňuje, že pro koho je primární názor druhých, ten vlastně žije jejich život a ne svůj: „Je tedy zapotřebí si uvědomit, že vlastní individualita i odlišnost jsou něčím, co je báječné a mimořádné.“

Takže: jak se přestat starat o to, co si o vás kdo myslí? Sexuoložka a koučka Laura Berman z Chicaga na svém blogu přináší návod, jak být v tomto směru svobodnější.

Zase si myslíte, že to šuškání, které jste zaregistrovali ve firemní kantýně, patřilo vám? Nestresujte se. Myslete na pořádný nádech, výdech a uklidňující mantru. Zopakujte si ji klidně i několikrát po sobě: „Názory druhých mne nezajímají.“

Znamená to snad, že byste neměli brát na nikoho ohledy a přihlížet k dobře míněným radám nebo doporučením? „Takhle to myšleno není. Pochopitelně že v běžném životě děláte rozhodnutí, která jsou soucitná, ohleduplná či spravedlivá, a to aniž byste k tomu potřebovali schválení druhých. Vše je jen a jen vaše volba. Okolí vyslechnout můžete, ovšem rozhodujte se vlastním rozumem a srdcem, uleví se vám,“ popisuje Laura Berman.

Dělat si legraci sami ze sebe? Naučte se to, rozhodně tak nepřejícím vezmete vítr z plachet. Až se příště dostanete do nepříjemné situace, pokuste se být nad věcí. „Bože, mám takovou smůlu. To jen já upadnu uprostřed kanceláře, jak potupné!“ Tak takhle už ne. Zasmějte se, klidně proneste i nějaký vtípek, například že dneska tu podlahu ještě nikdo nesetřel, nebo že jste potřebovali zkontrolovat, zda se vám neztratila oblíbená tužka, a věřte, že to samé se může přihodit komukoli.

A pokud někdo vyprskne smíchy, když se vám stane nějaká nehoda, neberte to osobně. Pojměte to tak, že nikdo není neomylný ani bezchybný. Nemáte ani ponětí, jak se kolegové, kterým dělá radost cizí neštěstí, chovají, když se nikdo nedívá, nebo jaké mají problémy.

„V mayské kultuře je rčení ‚lak'ech ala k'in‘, které se překládá jako ‚ty jsi mé druhé já‘. Osoba sedící naproti vám při pohovoru? Pokladní v supermarketu? Váš soused? Všechno to jsou verze vás samotných, všichni do jednoho jsou stvořeni stejnou energií,“ říká Laura Berman s tím, že když cítíte úzkost nebo strach, třeba v případě, že jste řekli něco hloupého, vzpomeňte si na to. Člověk, jenž vám naslouchá, je jen „další vy“, žádný polobůh. A co ještě pomáhá?

Uvedená odbornice hlásá, že pokud jste se zasekli v módu „co si o mně lidé myslí“, leckdy zabírá i léčba šokem. Pusťte si zprávy nebo videa na internetu. Hladomor, války, terorismus, násilí. Opravdu se vám zdá, že nějaké pomluvy, polopravdy nebo snad lži, za kterými stojí kolegyně, bývalá kamarádka, šéf či exmanžel, jsou tak důležité? Tak vidíte.

„Jste-li naladění na myšlenky jiných lidí, pravděpodobně patříte k velmi empatickým a emočně inteligentním osobám. Určitě vám hluboce záleží na pohodě druhých, máte vysoký standard společenské zodpovědnosti. Ale k čemu to je, když empatii a soucit necítíte také vůči vlastní duši? Proto k sobě buďte laskaví, chvalte se a mějte se rádi,“ uzavírá Laura Berman. Všechna ta případná šílenost a divokost, to jste prostě vy.

Tak co, staráte se o to, co si o vás myslí ostatní?