Článek
Známý citát říká, že chybami se člověk učí. Ale ono se to snadněji řekne, než do praxe uvede. Zvlášť když tady máme další rčení, že chybovat je lidské. To naopak mnohé uklidní, je jednoduché říct si, že jsem jen člověk, a tak holt budu některé chyby stále opakovat. Ono totiž poučit se, změnit své chování a zkusit to příště jinak a lépe, není jednoduché. A výsledky se nedostaví hned.
Jak na práci s chybami nahlíží koučka Markéta Konupčíková, autorka metody Celista a propagátorka komplexního přístupu ke zdraví, koučka a zakladatelka Life Academy Lucie Königová a pedagog a lektor osobního rozvoje Marek Herman?
Chybu je třeba si přiznat
Prvním krokem k tomu, abyste neopakovali ty samé chyby, ale naopak se z nich učili, je chybu si přiznat a pojmenovat ji. Jenže to bývá zpravidla to nejtěžší. Marek Herman upozorňuje, že je důležité naslouchat svému vnitřnímu hlasu: „Ten ale spousta lidí během života zazdí, protože když ho posloucháte, nutí vás to na sobě pracovat, nutí vás to věci měnit. A to se lidem nechce, to je namáhavé a bolí to. A tak si raději lžou nebo se zamotají do frází typu 'jo, jo, nikdo to nemá lehký' nebo 'život je pes' a podobně.“
Marek Herman ještě dodává, že si oblíbil teorii psychiatra Erica Berneho, podle které se lidé dělí na vítěze, skoro vítěze a poražené: „Každý máme nějaký životní scénář, který jsme přijali ve věku do šesti let. Je to vlastně rozhodnutí, zda životem projdu vítězně, skoro vítězně nebo jako poražený. Důležité je, který přístup bude převažovat. Vítěz poslouchá vnitřní hlas nezkresleně, vidí věci takové, jaké jsou, a ne takové, jaké by si přál on nebo lidé kolem něho.“
Pokud si chybu „hodíte na papír“ a podrobíte analýze, co jí předcházelo, lépe se jí v budoucnu vyvarujeteFoto: Ivan Kruk, Shutterstock.com
Je to nová zkušenost
Chce-li se člověk na chyby dívat jako na něco, co jej může posunout, je třeba se jich přestat bát a čekat za ně trest. Lucie Königová varuje před tímto negativním postojem, který máme zakořeněný z dětství, ze školy. Když jste udělali chybu v písemce, trestem byla špatná známka, doma mnohdy nášup v podobě kázání nebo dokonce fyzických trestů, takže chyba nakonec i bolela.
„Chyba je pro nás něco špatného, čeho se bojíme. Tudíž nám jde obtížně propojit s pozitivním postojem, hlavně se jí chceme vyhnout. Jak to změnit? Nahraďte slovo chyba termínem 'nová zkušenost'. Když se nám něco nepovede nebo to uděláme jinak, než by mělo být, je to získaná informace, co dělat příště jinak,“ radí Lucie Königová.
Na test se šlo naučit, známku šlo opravit. Tak to ale v běžných životních situacích nefunguje, na většinu z nich se předem našprtat nejde. A i proto je třeba vnímat je jako zkušenosti, nehledět na ně optikou 'za jedna nebo za pět', ale učit se z nich.
Děláte-li v životě zásadní chyby, kterými ubližujete sobě či okolí, promluvte si s odborníkemFoto: SpeedKingz, Shutterstock.com
Zkuste vypnout ego
Markéta Konupčíková ve své praxi často vídá, že člověk je tvor nejen věčně nespokojený a komplikovaný, ale i líný a zatvrzele žijící s myšlenkou, že vše dělá správně: „Mnohým klientům ego nedovolí připustit chybu. Chybí jim sebereflexe a raději se budou litovat a hledat výmluvy. Pak není možné změnit své chování i přístup k řešení problémů. Je to začarovaný kruh.“
Nahlížet na sebe a své chyby bez zkreslování a výmluv tedy je základ. Jen díky této zdravé optice se můžete z chyb učit: „Na seminářích lidi vyzývám, aby si odpověděli na otázku, co udělali, že se stala chyba. Když to pojmenují, s velkou pravděpodobností zkusí příště jiný postup. Je třeba se zastavit, mluvit k sobě, zapsat si to. Tento postup je ale energeticky náročný,“ dodává Marek Hermann.
Pokud má tedy člověk pocit, že se mu něco opakovaně nedaří a vždycky za to může někdo jiný nebo okolnosti, je na čase zbystřit a podívat se na věci jinak. Nebo si třeba promluvit s někým nezávislým na sezení či terapii. I to může být cesta k sobě, k přiznání si vlastní zodpovědnosti a začátek pátrání po faktorech, které chybu způsobily: „Nacvičujeme metody sebekázně, učíme se chybu zpracovat a posunout se díky ní dál. Chyby jsou motorem pro náš život,“ popisuje další práci s terapeutem Markéta Konupčíková.
Minulost nezměníte
A ještě jedna důležitá věc. Z většiny chyb se svět nezboří, a čím víc se jimi budete zabývat, pitvat je a vyčítat si je, tím to bude horší. Chybu podrobte analýze, pokud je třeba, promluvte si o ní s člověkem, kterému věříte. Vyvoďte závěry, ale nedávejte jí víc prostoru, než si zaslouží. Nedovolte, aby příliš dlouho ovládala vaši mysl a měla vliv na vaše sebevědomí a psychiku.
Naučte se chválit i sebe samotného a ne kritizovat, nepřemýšlejte nad tím, co si o vás myslí ostatní. Popřemýšlejte nad tím, co můžete příště udělat jinak, abyste se vy sami cítili lépe.
