Mateřská? To vážně není dovolená!

Byla jste úspěšná, společenská mladá žena, která si svůj čas organizovala sama, bavila vás práce i schůzky s přáteli a na své koníčky jste měla vždycky dost času? Na většinu z toho můžete nástupem na mateřskou zapomenout. Jistě, jsou ženy (a není jich málo), kterým se s příjezdem z porodnice splnil jejich životní sen. Starat se o malého človíčka, přitom mít čas na úklid bytu a ještě vařit manželovi teplé večeře... I tohle je legitimní postoj, takhle jsou mnohé z nás naprogramované už od dětství.

Žen, které odmítají zredukovat na tři roky svůj život jen na přebalování, vaření polívčiček a vycházky na dětské hřiště, však přibývá. Zkuste si představit obyčejný den: váš muž ráno odejde do práce a vás čeká kolotoč domácích povinností stejný jako včera a stejný jako pozítří. Vítaným vytržením ze stereotypu se stává i listonoš s doručenkou nebo cesta do supermarketu pro rohlíky. Po určité době zjistíte, že nad psí hromádkou říkáte „pozor, to je ee" i svému manželovi, a když v krámu někomu upadne chleba, automaticky poznamenáte „hapala".

Přežít mateřskou dovolenou, být svému dítěti dobrou průvodkyní první etapou jeho života a přitom se nezměnit v někoho, komu dá práci utvořit smysluplnou větu rozvitou, je problém. Pokud chcete být kvalitní matkou, musíte zůstat především sama sebou. A to se vám bez vlastního přičinění těžko podaří. Nabízím několik rad, jak se s mateřskou poprat.

Zaprvé: nutností je alespoň jeden večer v týdnu pro sebe. Dohodněte se se svým partnerem, poproste maminku nebo tchyni, ale minimálně jednou týdně si udělejte volno podle svého gusta. Ať už v posilovně, v divadle nebo na kávě s kamarádkou. Ideální je neopustit koníček, který jste provozovala do té doby. Zejména pokud nešlo o domácké vyšívání, ale například o kolektivní sport. Společnost někoho jiného než ročního caparta vám pomůže, navíc tak zachováte přátelské vazby z doby „před velkým třeskem". Po návratu k běžnému životu se vám budou hodit. Zadruhé: jestli je to jen trochu možné, ponechte si alespoň minimální vlastní příjem. Buďte v kontaktu s bývalými kolegy, berte náhodné zakázky, které jste schopná doma zvládnout. Současnost je v tomto směru k matkám v domácnosti vlídná, spousta z nás může spolupracovat se zaměstnavatelem prostřednictvím počítače a e-mailové pošty. Jednak nebudete mít po třech nebo čtyřech letech pocit, že vám ujel vlak, no a nějaké peníze, byť by šlo jen o malou částku, se vždycky hodí. Kdyby ničemu jinému, tak vašemu sebevědomí určitě prospějí.

Zatřetí: spousta žen sama sobě vsugeruje, že když „je doma a má tu dovolenou", musí se byt jen třpytit, jíst by se mělo dát i z podlahy a nevyžehlené prádlo je smrtelný hřích. Jenže malý človíček spotřebuje velkou dávku vašeho času i energie a navíc noční spánek je s některými miminky jen zbožné přání. Takže čas, kdy vaše dítě usne, je jen váš. Můžete se věnovat křížovkám, můžete si udělat pleťovou masku a můžete si klidně zdřímnout spolu s ním. Špinavé nádobí neuteče, ještě neuteklo nikdy (bohužel). Za čtvrté: dětské kluby a dětská hřiště jsou úžasné vynálezy - pro děti. Ženy, které potřebují na chvíli „vypnout", je zase tolik úžasné neshledávají. S okolními maminkami mají většinou společné - právě jen to maminkovství. A povídat si každý den o tom, které pleny jsou nejlepší a jestli vaše robě preferuje mixované kuřátko nebo už mu dáváte i těstoviny se sýrem, je, přiznejme si, po třech dnech docela otrava. Drobná rada: chodila jsem i do takových zařízení, vždy ale s knížkou v kabelce. Doma na čtení nebyl čas, tady do jisté míry ano.

A poslední rada: nesledujte příliš „maminkovské" chaty a internetové diskuze, které se točí jenom kolem dětí. Vždy se tam najde matka, jejíž dítě je o dvě koňské délky před tím vaším, dovede už v roce říct, „mami, to byla legrace" a zazpívat pět písniček. Možná si vymýšlí a možná ne. Stejně je však váš Davídek to nejúžasnější dítě, a žádné srovnávání na tom nic nezmění. Tak proč si kazit náladu?