Jak se hluk projevuje na náladě?

V posledních letech nacházejí vědci stále více důkazů, že hluk ovlivňuje naši náladu. Podle Světové zdravotnické organizace by rovina hlasitosti, které jste běžně vystaveni, neměla překračovat 65 decibelů. Cokoliv nad může mít negativní dopad na psychické rozpoložení, což se projevuje úzkostí, podrážděností a pocity bezmoci. Když k hluku velkoměsta přičteme ještě ten ze sluchátek, ze kterých se linou další decibely, není divu. Existuje hned několik způsobů, jak hluk ovlivňuje celkovou náladu. O co se jedná?

Hluk představuje pro mozek agresivní stimul. Jako takový jej nepříjemně šokuje a uvádí do pohotovosti. „To se projeví vyplavením stresových hormonů adrenalinu a kortizolu, do pohotovosti se dostane celé tělo a výsledkem je zvýšený stres, který, přechází-li do chronické roviny, negativně ovlivňuje celkové zdraví – zvyšuje krevní tlak, zvyšuje hladinu krevního cukru, může vytvářet dokonce i podhoubí pro rakovinu,“ vysvětluje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně.

Hluk ovlivňuje rozsah pozornosti a z dlouhodobého hlediska může vést k problémům s učením a pamětí. Příliš hlasité zvuky mozek totiž nadměrně stimulují. A to, s přihlédnutím k faktu, že s hlukem se většinou setkáváte při plnění každodenních povinností, tříští pozornost. Mozek se musí soustředit na mnoho aspektů najednou, což ovlivňuje kognitivní (poznávací) funkce, jako je rychlost reakcí, schopnost koncentrace, paměť a podobně. Vy cítíte, že se vám nevede a v reakci na to jste podráždění a unavení.

Máte pocit, že hloupnete? Na vině může být mozková mlha.

Abyste dobře spali, potřebujete zejména tmu a ticho. Jenže například v centru velkoměsta je těžké něco takového zařídit. Tak se hluk může podepsat i na kvalitě spánku, jejíž nevalnost je úzce spjata i s celkovou rozladěností a slabostí. Řešením se může stát spánek s páskou přes oči a užívání špuntů do uší.

Pokud jste vystavováni nadměrnému hluku dlouhodobě a pravidelně, může se to podepsat na kvalitě sluchu a přinést až jeho ztrátu. Náchylné jsou k tomu zejména některé profese. Se zhoršeným až těžce poškozeným sluchem se žije těžko a výrazně negativně ovlivňuje váš pocit ze života. „Hluchota je problém, který se významně projevuje na psychice – způsobuje dezorientaci, zmatenost, plodí úzkosti a deprese,“ vysvětluje profesor Jan Plzák, předseda České společnosti ORL a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP.

Ztratit sluch můžete i po orgasmu. Na jak dlouho a proč?

Příliš hlasité zvuky tedy mohou psychiku rozladit. Řešením může být překvapivě opět zvuk, jen jiného charakteru. Výsledky studie provedené badateli z University of Bari (Itálie) a University of Helsinki (Finsko) naznačily, že v antihlukové terapii může hrát významnou roli hudba meditativního charakteru, protože mění biochemii emocí.

Tyto závěry byly publikovány v odborném časopisu Nature a naznačují, že jemná hudba o hlasitosti kolem přijatelných 65 decibelů může zvyšovat produkci hormonu štěstí dopaminu a zlepšovat i stav pacientů s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou nemocí.

„Existuje také speciální frekvenční meditační muzikoterapie zaměřená na různé orgány v těle podle frekvence, od 400 do 850 Hz,“ zmiňuje David Frej, lékař z pražského Centra funkční a holistické medicíny.

Drobná opatření pro snížení hluku může udělat každý – používat špunty do uší, nezvyšovat hlasitost televize nebo rádia na maximum, snížit hlasitost ve sluchátkách, myslet na relaxaci a vyhledávat ticho. Uším byste měli dopřát denně odpočinek podobně jako ulevujete unaveným očím od věčného zírání do obrazovky.

Otoskleróza: nemoc, která poškozuje sluch i mladých lidí.