Jak protikoronavirová opatření ovlivňují pokožku?

Koronavirus se přenáší kapénkami, které do těla pronikají skrze sliznice, a pokožku nijak výrazně neohrožuje. „Až na možnost vyrážky – výsevu svědivých pupínků na těle nebo covidových prstů, které jsou typické pro děti a podobají se omrzlinám,“ upřesňuje docentka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK.

Pokožky se ale negativně dotýkají opatření, která mají snižovat riziko nákazy. Jak kůži co nejlépe ochránit?

Jedním z nejdůležitějších preventivních opatření je časté a důkladné mytí rukou. To ale pokožce rozhodně nesvědčí a může vést až k svědění a podráždění. „Častým mytím pokožku vysušujete a zbavujete ochranného kožního filmu. Je to znát zejména na rukou, kde nemáte mazové žlázy, které by produkovaly tukovou vrstvičku, jež je nezbytnou součástí ochranného filmu,“ vysvětluje Marie Finsterlová, dermatoložka z Čáslavi.

ŘEŠENÍ: Co s tím, když mytí rukou patří mezi zásadní ochranná opatření? „Doporučuji mytí vlažnou vodou s pevným mýdlem s přídavkem tukových a hydratujících složek či mycím krémem,“ radí lékařka. Poté je nutné ruce namazat vhodným krémem. „Nedoporučuji používat oleje, které kůži paradoxně ještě více vysušují,“ říká odbornice. Na podrážděnou kůži zkuste třeba domácí hojivou mast z rakytníku.

Když nemáte po ruce vodu a mýdlo, musíte použít dezinfekční prostředek. S dezinfikováním rukou to ovšem nepřehánějte a dělejte to skutečně jen poté, co se dotknete cizího povrchu (např. kliky). Podle některých odborníků totiž nadužívání dezinfekce může vést, zejména u dětí, k narušení přirozené schopnosti těla vytvořit si imunitu proti virům a bakteriím, která vzniká právě při konfrontaci s nimi. Dezinfekce navíc často obsahují alkohol, který sice ničí choroboplodné zárodky, ale také vysušuje pokožku.

ŘEŠENÍ: Občas se dezinfekci nevyhnete. Jako příruční první pomoc s sebou noste dezinfekční gely s přídavkem zklidňujících a hydratujících složek, jako je aloe vera, bisabolol nebo panthenol, a ruce průběžně ošetřujte vhodným krémem. A také si vyrobte dezinfekci, která nevysušuje.

Ani častý a dlouhý pobyt v roušce či respirátoru pokožce nesvědčí: dech pod nimi prostor ohřívá a kůži se nedostává čerstvého vzduchu. Tím dochází k jejímu vysoušení. Výsledkem je rouškový ekzém, tedy začervenání a podráždění kůže. „Častěji je vídáme u lidí s citlivou pokožkou nebo u jedinců náchylných na ekzémy,“ říká za dermatology Monika Arenbergerová.

Dalším problémem je mechanické akné, které má podobu klasického akné s hnisavými pupínky a boláky na obličeji. „Souvisí s otěrem roušky o kůži a nadměrným pocením. Léčíme jej vysychavými obklady nebo antibakteriálními roztoky,“ vysvětluje.

ŘEŠENÍ: Jak situaci řešit, když jsou stále místa, kde se ochrany úst a nosu zbavit nemůžete? „K ošetření pleti pod rouškou doporučuji používat zejména hydratační séra, ne vyživující mastné krémy ani oleje. Ty zhoršují prodyšnost pokožky, napomáhají jejímu většímu bakteriálnímu osídlení, pokožka pak svědí, rudne a ekzematizuje se,“ radí Marie Finsterlová. Pleť zklidní i obklad z čajových sáčků.

I když je riziko nákazy nízké, stále existuje. Jestli se chcete chovat bezpečně, rozhodně si nesahejte do obličeje! A tohle je nebezpečná aktivita číslo 1: olizování prstů při obracení stránek knihy.