Jak probíhá komunikace s lékařem na dálku?

Možná s ní už máte vlastní zkušenost, jen jste netušili, že se jí říká telemedicína nebo distanční medicína. Za pojmem se neskrývá nic jiného než komunikace s lékařem na dálku. Praktický doktor či jiný specialista díky ní může vyšetřit pacienta podobně, jako kdyby byl u něj v ordinaci.

Telemedicína umožňuje nejen konzultace mezi lékařem a pacientem, ale i přenos lékařských informací, jako je například krevní tlak, tep či tělesná teplota. Prostředníkem jsou moderní technologie – lékař se s pacientem může spojit formou videohovoru či chatu.

„Osobně mám velice dobrou zkušenost se strukturovanými anamnestickými dotazníky, které pacient vyplňuje před zahájením samotné konzultace. Lékař už tak ví, s čím pacient přichází,“ říká Petra Bomberová Kánská, praktická a vedoucí lékařka distanční zdravotní péče EUC.

Využívání telemedicíny stanovují jasně daná pravidla, která určují, jaké zdravotní obtíže jsou k řešení na dálku vhodné. Obecně lze říci, že se jedná o případy, kdy je dálkový přístup oboustranně výhodnější, bezpečnější, rychlejší a pohodlnější. Modelovým příkladem byla třeba karanténa vyhlášená kvůli koronavirové pandemii, dalším důvodem může být i velká vzdálenost nebo nepohyblivost pacienta.

Kromě praktického lékařství se telemedicína uplatňuje i v dalších oborech medicíny. „Může sloužit například k monitoringu funkce kardiostimulátoru a odhalení jeho eventuální poruchy, kontrole glykémie u diabetiků a podobně,“ vyjmenovává Ludmila Mazylkinová, praktická a vedoucí lékařka společnosti Moje ambulance.

Například sledování srdce probíhá pomocí speciálního přístroje, který v případě zhoršení stavu okamžitě zašle zprávu lékaři prostřednictvím e-mailu nebo SMS. Ten se tak dozví, že pacient potřebuje vyšetřit dříve než na plánované kontrole. A hradí ho i všechny zdravotní pojišťovny. Dálkový monitoring klientů využívají i obezitologové, kteří sledují třeba nárůst či pokles váhové křivky.

Jojo efekt: Jak vzniká a čím se ho zbavíte jednou provždy?

Telemedicínu může využít lékař nejen ke stanovení diagnózy: „Při dlouhodobém sledování například u pacientů s opakovanými srdečními kolapsy, pocitu bušení srdce a podobně, směřujeme pacienta k příslušným specialistům,“ vykresluje doktorka Mazylkinová.

Díky dnešním moderním technologiím považují lékaři telemedicínu za zcela srovnatelnou s klasickou péčí. „Přenos dat a informací se uskutečňuje převážně prostřednictvím videohovorů, e-mailů či chytrých telefonů,“ upřesňuje doktorka Bomberová Kánská. Bezpečné zajištění dat tak, aby nedošlo k jejich úniku, je samozřejmostí.

I když je telemedicína využívána stále častěji a stává se běžnou součástí systému zdravotních služeb, v žádném případě nemá nahrazovat klasický fyzický kontakt mezi lékařem a pacientem tam, kde je to nutné.

„V ordinaci praktického lékaře ji využíváme jen v konkrétních situacích. Kromě jiného lze takto omezit počet pacientů přicházejících s banalitami a uvolnit místo pro jiné pacienty s vážným problémem, kterým se poté můžeme i více věnovat,“ shrnuje doktorka Mazylkinová.

Jak pečovat o stárnoucí rodiče či prarodiče?