Geniální myčka. Ukáže vám dokonce i to, že moc solíte. Nedávejte do ní všechno a starejte se o ni

Myčka je oblíbený pomocník ve většině domácností, kdo ji vlastní, už si jen těžko dovede představit, jak by se bez ní obešel. Jenže něco je však přece jen lepší mýt v ruce. Jak to poznáte? Především je dobré se řídit doporučením výrobce. Je-li na nádobí nebo kuchyňském náčiní výslovně uvedeno, že jej nelze dávat do myčky, respektujte to. Většinou se jedná o pánve a příbory z hliníku a mědi, případně o dřevěné výrobky. Prostředí horké vodní lázně, které je navíc plné čisticích solí, by je mohlo spolu s následným sušením poškodit.

Do myčky lze bez obav vložit porcelán i keramické nádobí s povrchem ze sklovité glazury. Problémy však může způsobovat zdobení výrobků – intenzivní mytí vydrží jen kvalitní potisky pod glazurou. Talíře a hrnečky dekorované zlatem do myčky nepatří – ozdobné linky či ornamenty se mohou postupně vymývat. To se týká i starožitných kousků po babičce.

Dáváte do myčky všechno včetně nožů a nikdy se jim nic nestalo? Jste si jistí? Zrovna nožům tahle lázeň vůbec neprospívá, ačkoli to není na první pohled vidět: vyšší teploty a čisticí prostředky naruší povrchovou vrstvu oceli a ostří se postupně otupí. Týká se to i struhadel a škrabek na zeleninu – ty se bohužel na rozdíl od nožů už nedají ani nabrousit.

Do horké chemické lázně nepatří ani příbory s dřevěnou nebo lepenou rukojetí. Dřevo se rychle opotřebovává a lepené části se začnou oddělovat, případně popraskají a odpadnou od kovových dílů. Šrouby a nýty v rukojeti rezavějí, zvlášť když byl při jejich výrobě použit levný materiál – a to při nákupu většinou nezjistíte. Opatrně zacházejte také s dřevěným nádobím. Často má lakované rukojeti a držadla a nátěr se časem po kouskách odloupe. Když už chcete v myčce čistit dřevěné nádobí, nejméně trpí neošetřené výrobky, tedy klasické vařečky, naběračky a podobně.

Proti vysokým teplotám není příliš odolné ani plastové nádobí, a proto si i v tomto případě nejdříve prostudujte informaci od výrobce. V každém případě ale plasty ukládejte pro jistotu do vrchní části myčky – ve spodní se nachází vyhřívací těleso, a je tam tudíž vyšší teplota. Doporučení si nezapomeňte zjistit ani u náčiní, jehož součástí je guma – méně kvalitní materiál by mohl po čase zpuchřet.

Ani teflon se do myčky tak úplně nehodí. Po pár mytích ztratí povrch svou nepřilnavost, jídlo se začne připalovat, a teflonová vrstva se může dokonce začít odlupovat!

Starost byste však neměli mít jen o nádobí, péči si zaslouží i myčka. Nedávejte do ní předměty ušpiněné voskem, popelem z cigaret, se zbytky kávové sedliny apod. – znečistila by se jimi celá náplň přístroje. Proto je také dobré z nádobí předem odstranit zbytky jídel. Že to neděláte? Pak jste už možná objevili třeba rezavé skvrny na příborech. Je to zřejmě tím, že při vaření hodně solíte. Pokud jsou totiž příbory (nebo jiné nerezové náčiní) dlouhodobě vystavovány soli (ale třeba také ovocným kyselinám, kyselině octové, kyselině mléčné), naruší se kovový povrch, vzniknou ošklivé fleky a rez se může i šířit.

A když vaší pozornosti přece jen nějaké menší zbytky, jako jsou například citronová zrníčka, rybí kůstky či podobné miničástečky, uniknou? Většinou to zachrání odpadní filtr v dolní části myčky, který je zachytí. Aby spotřebič fungoval dobře a dlouho, nezapomínejte tento filtr pravidelně kontrolovat a čistit. Stačí ho jen vyjmout (jak na to, najdete v návodu), propláchnout pod tekoucí vodou a vložit zpět.

Jak bydlí královna pořádku Lucie Kocman? Domov zařídila v minimalistickém a nadčasovém stylu!