Deprese není blbá nálada. Jak je od sebe odlišit?

Deprese patří mezi deset nejčastějších onemocnění, kterými trpí lidé na této planetě. V Česku má tuto diagnózu více než půl milionu obyvatel.

Jde o duševní poruchu, která není vůlí ovlivnitelná. Přesto je na nemocné často vyvíjen tlak, aby se „sebrali“, aby to „neprožívali tak dramaticky“, a podobně. Z toho plynoucí pocit nedostatečnosti je pak jedním z důvodů, proč se lidé neléčí. Nemoc považují za své selhání a nechtějí si ji přiznat.

Deprese se neprojevuje jenom smutkem. Mezi klasické příznaky patří ztráta energie, nepřiměřená únava stejně jako neschopnost a nechuť k jakékoliv aktivitě. V depresi lidé ztrácejí zájem a radost z věcí, které je obvykle těšily včetně zájmu o sexuální život.

Klasickým příznakem je ztráta sebedůvěry a pocit méněcennosti vůči jiným lidem. Člověk si dělá nadměrné a nepřiměřené výčitky, má pocit viny. Mluví a přemýšlí o sebevraždě. Zde je třeba připomenout klasický mýtus, že ten kdo o sebevraždě mluví, ji nespáchá. Není to pravda.

Lidé v depresi také trpí nespavostí, ztrácí schopnost se soustředit, rozhodovat se, nemají chuť se s nikým stýkat, straní se lidí. Mívají také zpomalené pohyby a reakce nebo jsou naopak nadměrně a nepřiměřeně neklidní.

Klasickým příznakem je nechutenství, úbytek na váze, nezájem o vlastní zevnějšek a také sklony k řešení problémů látkami, na kterých vzniká závislost, jako je například alkohol.

Někteří pacienti s depresí mívají psychosomatické problémy. Nadměrně je například bolí hlava nebo mají zažívací potíže nebo prostě bývají častěji nemocní.

Nemocí se nejde nakazit, proto se nedá hovořit o inkubační době. Platí ale, že deprese nemusí nastat hned po nějaké traumatické záležitosti. Tělo totiž na začátku reaguje tak, aby přežilo a až později, když stres opadne se „zhroutí“. Rozhodně platí, že čím dříve se nemoc začíná léčit, tím lépe.

K léčbě depresí se používají antidepresiva. Normalizují fungování buněk mozkové tkáně, které jsou zodpovědné za náladu. Je třeba vědět, že účinek antidepresiv se ukáže nejdříve po několika týdnech.

Další možností léčby u lehkých forem deprese je psychoterapie. Používá se rovněž jako doplněk léčby léky. Je založena na tom, že když vím, co mi deprese způsobuje, můžu s tím něco udělat. Například rozbít bludný kruh černých myšlenek a sebeobviňování. U lehčích forem může pomoci takzvaná kognitivně behaviorální terapie, která dokáže navodit v mozku podobné změny jako antidepresiva.

Řešením při léčbě deprese jsou někdy i léky na uklidnění - takzvaná anxiolytika. Ta však jen tlumí její následky. Každopádně platí, že na těchto lécích může vzniknout závislost, a proto je s nimi třeba zacházet opatrně a neužívat je dlouhodobě.

Nemoc obvykle diagnostikuje psychiatr na základě odborného psychiatrického vyšetření. Stanovit ji může na základě pohovoru s pacientem a případně dalších vyšetřeních také praktický lékař.

Neléčená deprese může postiženému přinést i mnoho dalších problémů. Na depresi jako takovou se sice neumírá, ale zhruba 15 procent lidí, kteří jí trpí, spáchá sebevraždu. Tu v Česku spáchá ročně zhruba 14 tisíc lidí.

Depresi nejde nějak snadno předcházet, objevit se může jako následkem traumatu, stresu nebo přepracování. Ale může být i genetický podmíněná. Důležité je také umět odpočívat a čas od času vypnout.

Deprese se nevyhýbá ani slavným lidem. Setkali jste se s nemocí někdy vy, anebo někdo z vašich blízkých?