Článek
Čtyři čtenářky, čtyři příběhy, čtyři skrblíci. Partnerství s nimi není žádný med. Taky byste chtěli obhajovat nákup každé maličkosti?
Radši nikam nechodí
„Než můj manžel pustí korunu, třikrát ji obrátí v ruce, dvakrát si rozmyslí, jestli mu stojí za to, aby se jí vzdal, a ve finále mi před dětmi řekne otřepanou frázi, že tu věc, výlet nebo nápad k životu nepotřebujeme,“ krčí rameny devětadvacetiletá Soňa, podle níž by její manžel nejradši jen seděl doma a „šetřil“.
„Přemluvit ho k nějaké akci je nesmírně těžké. Říkám si, že když se mnou a dětmi nechce trávit čas nějak užitečně, je to k ničemu. Nemáme skoro žádné společné zážitky. On sedí na zahradě a vyžaduje po nás, abychom byli doma s ním. Dost často se kvůli tomu hádáme,“ popisuje Soňa se slovy, že ji to „skrblictví doslova zabíjí“. „Ostatně, manžel se mnou chodí i na nákup a hlídá, jestli do košíku házím pouze zboží v akci,“ dodává s tím, že to trpí jen kvůli dětem.
Věčně doma. To je častý úděl lakomcůFoto: Profimedia
Když partner neodpustí nic
„Můj přítel je docela zvláštní povaha,“ vypráví jedenatřicetiletá Karolína. „Je dost spořivý, a jak se tak říká, ‚na korunu‘, takže je někdy složité požádat ho třeba o půjčku nebo tak. Když jsem byla bez práce, neustále mi připomínal, že mi končí splatnost a kdy a z čeho dluh splatím,“ kroutí očima Karolína, která v ten okamžik pochopila jediné…
„Mohu se na něj spolehnout ohledně normálních partnerských věcí, ale jakmile jde o peníze, jsem jenom položka, číslo, snad i přítěž… Necítím se zrovna dobře v podobné pozici. Nechci, aby můj potenciální manžel bral spoření jako sport. A neumím si představit, že budu na mateřské a on v tomto směru bude rozhodovat naprosto o všem,“ myslí si čtenářka, podle které se partner nerozšoupne třeba ani na Vánoce nebo o dovolené. „Tak k čemu ty peníze má?“ ptá se. Dobrá otázka…
Dobrá večeře mimo domov? Snad jem s pomocí slevových portálů...Foto: Profimedia
Je to ostuda!
„Ne, nedávej si druhou kávu. To pečivo sis mohla odpustit, jsou to výdaje navíc. Proč bych neochutnal, když je to zadarmo?“ Tak podobné výtky a otázky má manžel čtyřiatřicetileté Renaty. „Že je na peníze opatrný, jsem poznala už na první schůzce, kdy jsme si společnou útratu rozdělili. Když pak přišel někdy na páté rande ke mně domů, donesl víno, které zrovna bylo v akci. A v podobném duchu náš vztah pokračoval,“ popisuje Renata.
„Dřív mi to moc nevadilo. Myslela jsem, že je to fajn vlastnost. Myslím šetřit a myslet na budoucnost. Akorát tomu mému se to nějak vymknulo z rukou. Mezi lidmi je to ostuda. Ta hamižnost, která mu skoro až zatemňuje mozek. Nechci s ním nikam chodit, chová se jako pitomec. A jen tak mimochodem, už mám sepsanou žádost o rozvod,“ říká Renata. Prý už to nevydrží…
Jak si to nebrat osobně?
„Partner vždycky říká, ať si to neberu osobně. Že jako myslí na naši budoucnost. Jenže bohužel. Vztah se škrtem se vás časem stejně bude dotýkat, a to hluboce. Každý lakomec vás totiž přesvědčí, že peníze miluje víc než vás,“ myslí si devětadvacetiletá Jolly s tím, že nejdřív přijde nesouhlas, pak stagnace, nakonec začnete uvažovat jako on.
„Úplně to změní vaši osobnost. Láska vyprchá, a co vám zbude? Jeho peníze na kontě? Tak to pardon, mám jiné priority, a když mi druhý k narozeninám nekoupí ani pitomou kytku, je to urážející. Lakomce prostě nebrat – nikdy,“ vzkazuje všem.
Souhlasíte?
