Jak nedostatek spánku ovlivňuje riziko Alzheimera?

Alzheimerova choroba je onemocnění mozku, při kterém odumírají buňky a tím dochází ke zhoršování poznávacích (kognitivních) funkcí, jako je paměť, soustředění, schopnost orientace, chápání či vyjadřování. Každoročně postihuje stále více osob a netýká se jen seniorů.

„Vzácně se může vyskytnout dokonce už i u lidí po třicítce, ale riziko významně narůstá s věkem,“ říká docentka Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra. Počet případů se podle ní neustále zvyšuje zejména v důsledku stárnutí populace.

Vědci stále neznají přímé příčiny, vedle dědičnosti se mluví také o životním stylu. V této souvislosti se na základě nedávných studií objevuje hypotéza, že na vině by mohl být i nedostatek spánku. Co na tom může být pravdy?

Spánek je v podstatě jedinou dobou, kdy může celé tělo včetně mozku plnohodnotně regenerovat. Pokud spíte málo nebo nekvalitně, orgány nemají možnost regenerovat, chátrají a časem začnou stávkovat a vypovídat funkci. Organismus bez spánku si můžete představit jako auto bez benzínu: chvíli jede na rezervu, ta ale nevydrží věčně, takže dříve či později automobil dojede a selže.

Nedostatek spánku tak může zvýšit zranitelnost a citlivost vůči bolesti, zhoršit soustředění a způsobit ztráty paměti, celkově oslabit imunitní systém. Podle některých odborných studií je nedostatek spánku spojován i s rozvojem onemocnění srdce a cév a dokonce i některých druhů rakoviny. A jak je tomu v případě zmíněné Alzheimerovy nemoci?

Ve spánku ale můžete na zlepšení paměti pracovat!

Často se mluví o tom, kolik hodin by se obecně mělo spát, stejně jako se říká, že potřeba spánku každého je individuální. To je tím, že nezáleží jen na délce spánku, ale především na jeho kvalitě. Proto spí někteří lidé 5 nebo 6 hodin denně a jsou zdraví, zatímco jiní spí hodin 8 a když vstanou ráno z postele, necítí se odpočatí. A s tím souvisí i hlavní příčina vztahu nedostatku spánku a zvýšeného rizika Alzheimerovy demence: nekvalitní spánek (přerušovaný, krátký, nedostatečný, slabý) je spojený s produkcí bílkovin, které mají vliv na rozvoj tohoto onemocnění.

Zjednodušeně řečeno, hromadění těchto bílkovin vytváří mezi mozkovými neurony toxický plak, něco jako zubní kámen na mozku. Ten poškozuje nervové buňky a může zapříčinit rozvoj Alzheimera.

„Během spánku dochází k odplavování odpadních látek z mozku. Jednou z nich je beta-amyloid, jehož hromadění s Alzheimerovou chorobou souvisí,“ potvrzuje Jana Kopřivová, doktorka, vývojářka a výzkumnice z programu Spánková medicína a chronobiologie na NÚDZ. „Odplavování těchto bílkovin probíhá většinou v hlubokém spánku a bylo prokázáno, že po spánkové deprivaci je množství beta-amyloidu v mozku vyšší než po dostatečně kvalitním spánku,“ vysvětluje.

Vztah mezi spánkem a beta-amyloidem je ale obousměrný – nahromadění beta-amyloidu v mozku vede k narušení spánku, které negativně ovlivňuje proces ukládání vzpomínek.

Dá se tedy říci, že když budete dobře a dost spát, snížíte tím riziko zvýšeného tvoření a hromadění bílkovin, které způsobují rozvoj Alzheimera. Dodržování spánkového režimu se tak může stát šikovnou, praktickou, efektivní a poměrně příjemnou cestou prevence onemocnění nejen touto zrádnou chorobou, ale i mnohých dalších. K tomu přispívá i k duševnímu zdraví a celkové psychické pohodě.

Abyste vytvořili stabilní spánkovou rutinu, naučte se denně chodit spát a vstávat přibližně ve stejnou dobu. Myslete také na to, aby ve vaší ložnici nebylo příliš světla a na správnou večeři.

Jak dlouho vlastně člověk vydrží nespat? A znáte nejlepší triky, jak rychle usnout?