Článek
Dříve byly zimní zahrady téměř výhradně věnované rostlinám, ale časy se mění. Dnes lidé chtějí místo, které díky nim získají, využívat celý rok. Podle toho, jaký hlavní účel své zimní zahradě přisoudíte, berte v potaz technické parametry.
1. Materiály konstrukce
Zimní zahrada je vlastně prosklená přístavba. Na její konstrukci se obecně používají profily hliníkové nebo plastové, které se kvůli větší pevnosti vyztužují ocelí či hliníkem, případně dřevěné.
Jestliže uvažujete o ryze obytném prostoru, je volba profilů spíše otázkou vaší preference (jaký materiál máte rádi) i času, který budete věnovat jejich údržbě. Obytný prostor sloužící jako pracovna či azyl pro realizaci vašich koníčků snese bez problémů dřevo, které je ale obecně nejnáročnější na údržbu. V zimních zahradách, které mají sloužit zejména rostlinám nebo v nichž plánujete bazén či vířivku, musí zvolený materiál snést vyšší vlhkost. Sem se dřevo nehodí. Ideální je hliník, dobrou službu prokáže i plast. Někdy se materiály kombinují, třeba se na základní konstrukci použije hliník a na výplně otvorů plast.
2. Jaké zasklení
Nejpoužívanější je izolační dvojsklo (dvě tabule skla s mezerou), které se také nejčastěji volí v případě, kdy budete zimní zahradu obývat celoročně jako obývák, pracovnu či hernu, wellness. Kromě obyčejného čirého skla se nabízí i další typy, s různými vlastnostmi.
Na to ale pozor v případě zimní zahrady určené rostlinám. „Mnohé rostliny vyžadují přístup k určitým složkám UV záření. Pak je lepší vyvarovat se vrstvených skel nebo skel s meziskelní tepelnou fólií. Bývají vybavena UV filtrem, jenž průchodu UV záření zamezuje,“ vysvětluje Miroslav Culka ze společnosti Dafe-Plast.
A i když slunce jistě každý vítá, někdy je prima mít možnost jeho intenzitu omezit. K tomu slouží stínění.
3. A co větrání?
Větrání dveřmi a výklopnými okny stačí, když prostor funguje jako obytná místnost. Okna na střeše se dají vybavit elektronickým pohonem a otvírat je lze pomocí tlačítka umístěného na stěně. Využít lze i takzvaný inteligentní způsob ovládání (okno se například automaticky otevírá v určitý čas, který přednastavíte, nebo reaguje na čidla).
„Ovšem v zimních zahradách, ve kterých se hojně pěstují rostliny nebo se v nich nachází vodní plocha, bývá mnohem vyšší úroveň vzdušné vlhkosti. Tady by přirozené větrání nebylo účinné, a navíc by v zimě přinášelo i značný diskomfort v podobě studeného vzduchu. V těchto případech je vhodnější takzvané řízené větrání s rekuperací tepla. Systém je schopný řídit si klima přesně podle potřeb interiéru zimní zahrady, respektive podle zvyšování nebo snižování vlhkosti či teploty,“ vysvětluje Miroslav Culka.
4. Jak ji vyhřát
O topení se nestará jen ten, kdo zde pěstuje rostliny, které by venku nepřežily naši zimu. Mrznout v ní jistě nechce nikdo. Bez ohledu na poslání zimní zahrady, se většinou používá topení podlahové, teplovodní nebo elektrické, které je stoprocentně skryté očím. Další řešení nabízí podlahové konvektory, u nichž je vidět krycí mřížka, samotné topení je rovněž v podlaze. Pokud budete mít v zimní zahradě bazén či vířivku, pak by se mohly hodit i lavicové konvektory.
„Díky své velikosti jsou ohleduplné vůči prostoru a můžou být umístěné i u velkých prosklených ploch, kde by klasické radiátory působily nepatřičně. Navíc je příjemné sednout si na jejich vyhřátou desku,“ říká Milena Klaclová ze společnosti Korado.
Jak vidíte, účel, k němuž vám bude zimní zahrada sloužit, předurčuje výběr materiálů i vybavení. Proto platí, že byste se vždy měli o návrhu předem důkladně poradit s odborníky.
Vzpomenete si, co jste kdy v bytě nebo domě pořizovali jen podle svých představ, a pak jste toho litovali?