Jak na mšice? Důležitá je prevence a jde to i bez chemie

Jedinec je na první pohled nenápadný. Má asi tři milimetry a zelenkavou, žlutou či černou barvu. Síla mšice je však v kvantitě. Napadené rostliny bývají doslova obsypány. Mšice vysávají podzemní i nadzemní části rostlin, čímž jim brání v růstu, způsobují kroucení listů, změny v barevnosti a mohou dokonce přenášet i různé viry. Rostlinám neprospívá ani mšicemi vylučovaná medovice – sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby.

Obvykle se tento hmyz vyskytuje bez křídel, pokud se však mšice přemnoží, začnou se líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunovat z rostliny na rostlinu. Přemnožení obvykle hrozí při vyšších teplotách, nejvíce v období od března do června.

Zajímavým faktem je, že mšice mají spojence. Některé totiž žijí v symbióze s mravenci. Ti je chrání před slunéčky sedmitečnými a larvami pestřenek a zlatooček. Sami se pak živí přebytečnou medovicí. Pokud tedy na rostlině spatříte zástup mravenců, zbystřete, nejspíše tam nebudou sami.

Mezi základní pravidla patří udržování pořádku na zahradě – pravidelně byste se měli například zbavovat plevele. Právě na něm se mohou mšice dobře množit a následně přesunout na vaši zeleninu či okrasné rostliny. Třeba mšice maková nejprve napadá celou řadu hostitelů z řad plevelných rostlin, a poté z nich přechází na pěstované kultury.

Dále je důležité na podzim zrýt půdu – zničíte tak kukly, které by mohly jinak přezimovat. V průběhu roku byste pak měli průběžně likvidovat listí napadených rostlin – ideálně spálením.

Pamatujte také na výživu rostlin. „Pokud jsou v dobré kondici, je pravděpodobnost výskytu škůdců a chorob nižší. Dobře vyživované rostliny jsou totiž pro mšice a molice méně lákavé. Pokud se přesto objeví a začnou ničit, zakročte okamžitě a rázně,“ doporučuje RNDr. František Kopřiva ze Zahradnictví u Kopřivů. Jak?

K posílení rostlin proti mšicím a dalším nemocem použijte heřmánek. Udělejte nálev z padesáti gramů byliny a deseti litrů vody. Po patnácti minutách odstátí přeceďte a můžete aplikovat.

„Mšice také odrazují aromatické druhy rostlin, jako jsou afrikán, tymián, bazalka, saturejka, máta a podobně,“ radí Milan Bruchter, autor knihy Zakládáme a udržujeme ekozahradu.

Pokud se rozhodnete pro podomácku vyrobený prostředek, vězte, že účinný je výluh z tabáku. Potřebujete 150 g tabáku na 3 litry vody. Rozmíchejte, povařte a přeceďte. Následně nařeďte vodou v poměru 1:1. Pomocí rozprašovače se pak můžete vrhnout do boje.

Obdobně vám poslouží také výluh z kopřiv či kostivalu. 200 g rostliny zalijte dvěma litry studené vody a nechte stát 24 hodin. Přeceďte a rovnou můžete bez dalšího ředění rostliny postříkat.

U kupovaných postřiků se ptejte po těch, které obsahují draselnou sůl přírodních mastných kyselin. Na škůdce zaberou, přitom nijak neohrozíte sebe ani okolí. Konzumace je dokonce možná bez stanovené ochranné lhůty. Tyto přípravky navíc můžete používat i v interiéru na pokojové kytky.

Rostliny ošetřujte časně ráno nebo večer, za bezvětří, nikdy v dešti či naopak za plného slunce. Proces opakujte vždy, když se škůdci znovu objeví.

A co když vás trápí mravenci v bytě, moli nebo blechy? I v tom vám poradíme.