Článek
Představte si, že má partner nějaký intimní problém. Jak se zachováte? V podstatě máte několik možností. Podle sexuologa Zlatko Pastora se ženy obecně stavějí k mužským problémům dobře nebo špatně, ale i velmi dobře nebo naprosto příšerně.
Podle tohoto českého odborníka se jedná o příležitost, jak dát partnerovi najevo podporu a nabídnout pomoc, nebo naopak, naštěstí ojediněle, je to šance ho ponížit a rafinovaně si s ním vyřídit účty – snad patříte do té empatičtější a taktičtější skupiny partnerek. Už jen proto, že podobně to funguje i u obyčejného sdělení, které muž pronese směrem k vám. Také ho často odbýváte slovy „co zase máš“? Pak jste na nejlepší cestě k tomu, že s vámi přestane komunikovat nebo si rovnou najde jinou. Jediná možnost, jak vztah i komunikaci udržet, je naučit se partnerovi správně naslouchat. Jdete do toho?
Světově uznávaná filadelfská terapeutka, psycholožka a autorka mnoha knižních bestsellerů Barbara De Angelis říká, že muže nic tak nerozčílí jako to, že ho nechápete. K tomu dochází velmi často, neboť podle této odbornice ženy doopravdy nerozumějí pocitům, které se muži snaží vyjádřit. A proto navrhuje způsoby, jak muže pozitivně povzbudit tím, že jim nasloucháte.
Opakujte, co slyšíte
Říká se tomu aktivní naslouchání. Jistě i vy samy, nebo prostřednictvím nějaké scény z filmu, víte, jak vypadá terapeutická hodina. Člověk s diplomem sedí naproti svému klientovi, dívá se na něj a dává mu najevo, že ho vnímá. Tím, že opakuje, co slyší: „Aha, takže vy jste si připadal hloupě. Chápu.“
„Aktivní naslouchání je jednoduchá terapeutická komunikační metoda, která páry učí účinněji si navzájem naslouchat. Poté, co vyslechnete partnerovo vyjádření, promyslete si, co bylo předmětem jeho sdělení, a pak odpovězte,“ doporučuje Barbara De Angelis, která naslouchání věnovala celou kapitolu své knihy Tajemství mužů, která by měla každá žena znát. V praxi to vypadá nějak takhle…
Místo sebe soudím tebe?
„Petro, vůbec se mi nelíbí, že když něco zakážu dětem, ty stejně najdeš způsob, jak mě obejít. Tvé chování se mi příčí a byl bych rád, abys respektovala moje stanoviska.“ Petra, místo aby správně naslouchala, zaútočí: „Jsi pěkně na omylu. Tohle já vůbec nedělám. A jestli jsi u něčeho takového fakt byl, tak sis to špatně vyložil. Mimochodem, Lukášek měl minulý týden teplotu a vůbec si nezasloužil, abys na něj zvyšoval hlas. To se zase nelíbí mně.“
Petřin manžel v podobnou chvíli nemá chuť bojovat s větrnými mlýny. Ale kdyby jeho žena změnila přístup, bylo by to jiné. Jak vypadá dobrá (ženská) technika naslouchání?
„Zlato, tobě připadá, že nejsme na stejné lodi a že u nás v rodině nemáš poslední slovo? Mrzí mě, že se kvůli tomu trápíš.“ (Pochopení a přijetí problému dává zelenou odhalování dalších pocitů a emocí. Pár tímto způsobem může najít společnou řeč.) A druhá, neméně důležitá věc?
Neseďte jako vosková figurína
Pokud nasloucháte svému partnerovi, ale jen v tichosti sedíte a beze slova na něj hledíte, tedy připomínáte voskovou figurínu, protějšek bude mít pocit, že ho nevnímáte. A to není úplně dobře. Muži potřebují hodně odvahy, aby se odvážili vejít do říše svých emocí, a taky za to něco očekávají – alespoň trochu vašeho času.
„Můžete partnerovi pomoci tím, že ho v tomto směru podpoříte,“ dál radí terapeutka a doporučuje pokyvování hlavou. Nebo aspoň obvyklé „aha“. Jedině tak bude muž vědět, že víte, co říká.
V neposlední řadě přejděte i k fyzickému kontaktu – pomáhá partnerovi zůstat s vámi ve styku, ale nemá se to s ním přehánět: stačí pohlazení, chvilkové podržení za ruku, objetí kolem ramen. V překladu to znamená „chci to s tebou vyřešit a zároveň ti poskytuji dostatek osobního prostoru“.
A jak s muži komunikujete vy?