Jak letnit rostliny? Přemístěte je na balkon či terasu!

Mnohé středomořské rostliny by naši zimu nepřežily, proto se na podzim vracejí do chráněných bezmrazých prostor a na jaře je můžete dát zase ven, na balkon či zahradu. Pobyt venku však bude svědčit také pokojovkám.

Jde o většinu středomořských druhů, jako například oleandry, buganviley, olivovníky, citrusy, dále kamélie, ale třeba i durmany, datlovník a jiné. Podobně lze jmenovat pokojové rostliny, venkovní prostředí potěší fíkusy, monstery, filodendrony, diefenbachie, zamiokulkas, ibišky, vánoční kaktus…

Středomořské rostliny pobývají přes léto venku běžně, kdežto pokojovky na to nemusí být zvyklé. Proč je tedy letnit? Budou otužilejší, vitálnější, a dokonce se může stát, že i ty, které doma nekvetly, kvést začnou.

Letnění pokojovek však má svá pravidla. „Mnohé balkony nebo terasy jsou po velkou část dne vystavené slunci, navíc teplo sálá také z podlahové krytiny. V takovém případě je nutné dílčí přistínění. Pokojovkám více vyhovují balkony chráněné před přímým sluncem nebo orientované na severovýchod či severozápad,“ upřesňuje Miroslava Paclová ze společnosti Hortiservis CZ.

Středomořské druhy se vyndávají ven, když noční teploty neklesají pod 3 °C. Neuděláte chybu, pokud s tím ještě pár dnů počkáte a přemístíte je po ledových mužích. Pak již tolik nehrozí přízemní mrazíky. Pokojovky byste měli vynést na balkon či zahradu v době, kdy noční teploty neklesají pod 10 °C.

Rostliny postupně zvykejte na změnu prostředí. Snáze ji snesou středomořské druhy, které byly přes zimu uložené třeba v nevytopené chodbě, ale i u nich platí: nejprve je asi na týden postavte ven na přistíněné místo, až pak na finální stanoviště. U pokojovek může trvat aklimatizační mezistupeň i dva týdny.

„Pro rostliny znamená změna prostředí i změnu fyziologické aktivity. Musí nastartovat vyšší intenzitu fotosyntézy, zvyknout si na vyšší hodnoty světla a větší změny teplot. Kdybyste je hned přesunuli na finální stanoviště, kde pak budou pobývat několik měsíců, můžou se vysílit,“ připomíná Julie Reicheltová z Fire Garden.

Až si rostliny přivyknou, pak středomořským většinou svědčí osluněné polohy, naopak pokojovkám se bude dařit na stanovišti s rozptýleným světlem, třeba pod korunou stromů.

Středomořské se obvykle hnojí na jaře a v létě, do počátku srpna, pokojové mnohem častěji (v závislosti na druhu rostliny a použitého hnojiva). Na co pozor? V exteriéru zemina rychleji vysychá než v interiéru, je třeba to hlídat. Tyto rostliny zalévejte stejně jako jiné venkovní, nejlépe brzo ráno nebo navečer.

„Když přijdou deště, kontrolujte vodu v podmiskách. Nesmí se tam držet trvale, jinak by zahnívaly kořeny. Přemokření špatně snášejí například olivovníky a citrusy či palmy,“ připomíná Julie Reicheltová. A dodává, že choroby a škůdce není třeba až tak řešit, byť venku jsou samozřejmě slimáci a některé rostliny můžou být náchylnější (například mladé listy durmanu chutnají housenkám).

Proč je lepší koupit si přenosné rostliny v nádobách raději u nás a nevozit si „vzorky“ z dovolené, se dozvíte zde: Středomořské rostliny: Naučíme vás je pěstovat v Česku!