Jak dlouho vydržíte nespat? Rekord je 11 dnů!

Pravděpodobně znáte obecné doporučení, že byste měli spát minimálně 6 až 8 hodin denně. Také víte, že tělo vyžaduje pravidelný spánek, aby mohlo obnovovat fyziologické funkce, jako je regenerace svalstva, syntéza hormonů a zpracovávání paměti. Přesto se občas dostanete do situace, kdy musíte zůstat vzhůru déle, než byste chtěli. Takže: jak dlouho člověk vydrží nespat? A jak souvisí délka spánku se zdravím?

Jak dlouho vydrží člověk bez spánku, aniž by se vystavoval nějakému zdravotnímu riziku? Jednoznačná odpověď neexistuje, ale faktem je, že světový rekord činí 11 dnů. Jeho držitelem je Randy Gardner, který se v roce 1964 coby středoškolský student rozhodl otestovat hranice svého těla i mysli a podrobil je zkoušce, která neměla obdoby: bez spánku vydržel 264 hodin, což je výkon, který dodnes zůstává oficiálním světovým rekordem zdokumentovaným vědci. Kromě změn nálad spojených s únavou se u Gardnera objevily problémy s koncentrací a krátkodobou pamětí, halucinace a paranoia. Všechny symptomy ale poté, co se několikrát pořádně vyspal, zmizely a žádné dlouhodobé psychické ani fyzické následky na něm experiment nezanechal.

Napodobit jeho rekord ovšem rozhodně nedoporučujeme. Výzkumy totiž ukazují, že k projevům akutní spánkové deprivace dochází již po pouhých 24 hodinách. „Potom se postupně zpomalují poznávací funkce a paměť, myšlenky jsou neuspořádané, rozhodování nedbalé a zhoršuje se i koordinace pohybů,“ vysvětluje doktorka Jana Vyskočilová, vedoucí spánkové laboratoře EUC Kliniky Plzeň.

Vědci přirovnávají symptomy 24 hodin bez spánku k opilosti, s tím, že stav se s každou další hodinou zhoršuje. Jak to vypadá? Po 72 hodinách bez spánku může mysl vykouzlit různé druhy halucinací, které ještě více znemožňují usnout. Ty mohou být sluchové, kdy vám připadá, že slyšíte hlasy, vizuální či hmatové, kdy se vám zdá, že se vás něco dotklo, nebo dokonce chuťové, při nichž cítíte v ústech nepříjemnou pachuť. K halucinacím se přidružuje i neschopnost fungovat v běžném životě, deformuje se vnímání reality a může přijít i paranoia, tedy pocit, že vás někdo pronásleduje a váš život je v ohrožení.

Zatím jsme mluvili jen o projevech akutní spánkové deprivace. Ta dlouhodobá se podle inženýrky Evy Fárkové, zabývající se výzkumem spánku v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ), může projevit mnohem vážnějšími zdravotními komplikacemi. „Pokud dlouhodobě spíte méně než 6 hodin denně, zvyšuje se riziko obezity, infarktu, mozkové mrtvice a cukrovky,“ potvrzuje doktorka Marie Skalská, zakladatelka a lektorka ProFit Institutu.

Potřeba spánku se přitom s věkem mění a je individuální. Traduje se, že třeba Napoleonovi stačily 4 hodiny. Obecně lze říci, že čím je člověk starší, tím je jeho spánek nepravidelnější, lehčí a kratší. Jedinec, který je ve vývinu, zase potřebuje spát déle.

Podle NÚDZ nejvíce spánku potřebují kojenci, a to 14 až 17 hodin denně. Pro děti předškolního věku je optimum 13 hodin, školního věku 11 hodin. Pro dospívající je ideál 10, pro dospělé 9 hodin a pro seniory 8.

Jestli máte problémy se spánkem, zkuste triky, která prověřila staletí a opravdu fungují.