Článek
Obrázek zdravého seniora znáte z reklam či filmů, kde je prezentován jako jedinec, který bez obtíží překonává různé rekordy. I když realita často vypadá jinak, neznamená to, že člověk, který v 65 letech nekřepčí jako v 50, není zdravý. Spokojenost se liší podle vlastních představ, které mohou být různé. Jak by tedy měl vypadat normální zdravý senior?
Důležitá je všeobecná spokojenost
Podle Ludmily Mazylkinové, praktické lékařky společnosti Moje ambulance, záleží především na soběstačnosti a fyzické i duševní kondici: „Člověk by se měl cítit všeobecně spokojeně. Měl by mít možnost bez obtíží vykonávat různé činnosti včetně sportování dle svého přání, samozřejmě přizpůsobeného věku a zdravotnímu stavu.”
Nežádoucí je demence a pestrá paleta jejích projevů, nutný je naopak optimismus a udržování sociálních kontaktů. Pomáhají předcházet úzkostem a depresi, které negativně ovlivňují celkovou vitalitu a bývají spojovány právě s rozvojem demence.
Hranice 65 let je úmluva
„Senior“ znamená v latině „starší“. Podle lékařů je význam slova hodně relativní, statistiky hovoří o osobách nad 65 let. Jak ale říká docentka Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra a proděkanka FHS UK, je to jen jakási úmluva, která nemusí vůbec nic znamenat. „Většina lidí v tomto věku se těší dobrému zdraví, mnozí jsou v plném pracovním nasazení, ať již v zaměstnání, podnikání, nebo v rodině,“ vysvětluje lékařka.
Senior je člověk, ne souhrn diagnóz
Podle oslovených lékařek tedy nelze zdravého seniora popsat jen na základě souhrnu různých nemocí, protože do celkového stavu se promítá mnoho faktorů. Iva Holmerová klade důraz především na celkové zdraví a soběstačnost.
Na tu má vliv pohyblivost, stav mozku, riziko pádů a depresivita. Ty mohou geriatři po doporučení praktického lékaře různými testy zkoumat a podle výsledků odhalit skutečnosti, které by soběstačnost a kvalitu života mohly v budoucnu ovlivnit. V oblasti duševní se může jednat třeba o demenci, v oblasti tělesné například o křehkost.
Stárnutí není nemoc
Fyziologické stárnutí je přirozenou součástí života a souvisejí s ním i některé neduhy zapříčiněné postupným opotřebováváním organismu. Bolesti kloubů, únava, pomalost a občasné zapomínání s vyšším věkem zkrátka souvisejí. Člověk, který jimi trpí, proto rozhodně není nezdravý a není nenormální, když po pětašedesátce už nemá tolik energie jako po pětapadesátce.
„I starší lidé jsou normální dospělí lidé. Není to žádný jiný druh člověka. Na to nakonec upozorňuje i Světová zdravotní organizace, která ve svých posledních zprávách o stárnutí uvádí, že věk by v žádném případě neměl být nálepkou, nebo snad dokonce důvodem k diskriminaci, a to v jakékoli oblasti života,“ říká Iva Holmerová. Stáří zkrátka není nemoc, jen fyziologický vývoj organismu, s nímž přirozeně souvisí určitá křehkost a zranitelnost.
Dělejte vše jako dřív
Žádná věková hranice by vás proto neměla omezovat v tom, co máte rádi. Naopak: dokud to jde, dělejte vše tak, jak jste zvyklí. „Je vhodné hledat i jiné zájmy, nacházet nebo rozvíjet různé koníčky, zabránit sociální izolaci nebo vyzkoušet i univerzitu třetího věku,“ radí Ludmila Mazylkinová.
Zdravý a normální senior je tedy takový, který se snaží žít co nejdéle kvalitním životem s co největším zachováním míry soběstačnosti v běžném prostředí a vyrovnat se se vším vlastními silami bez pomoci druhých.