Článek
Domácí teploměry můžeme rozdělit do více skupin, přičemž těm tradičním začínají pomalu konkurovat digitální. A meteostanice? Ty jsou mnohem vybavenější.
Klasika na stěně
Nejběžnější a nejznámější domácí teploměry měří teplotu na základě roztažnosti kapaliny, proto se označují jako dilatační. Použít je můžete v interiéru či exteriéru a patrně jediné, co vás bude skutečně zajímat, je jejich vzhled a materiál (nejčastěji plast, plech, případně dřevo).
Digitální variace
Druhou největší skupinu představují digitální teploměry, případně s vlhkoměrem. Jsou v zásadě dvojí: kabelové a bezdrátové. Některé modely měří jen teplotu a vlhkost vzduchu v interiéru, jiné i v exteriéru (ty se pak vybavují bezdrátovým venkovním čidlem). „Měření teploty a vlhkosti se zajišťuje elektronicky, u teploty je to termistor a u vlhkosti speciální vlhkoměrné čidlo,“ vysvětluje Roman Gajda z firmy Garni. A dodává, že přesnost měření se pohybuje u teploty +/- 1 °C a u relativní vlhkosti +/-5 procent.
Běžnou součást digitálních teploměrů představují hodiny a budík.
Moderní meteostanice
Rovněž meteostanice můžeme škatulkovat, a to většinou na domácí neboli hobby přístroje a na poloprofesionální až profesionální modely. Doma si postavíte hlavní jednotku – přijímací část, venku umístíte čidlo nebo čidla. Počet čidel se může lišit, obecně jen platí – čím více venkovních čidel, tím přesnější měření.
Údaje z čidla/čidel se do hlavní jednotky přenášejí rádiovým signálem. „Meteostanice vyhodnocují údaje na základě vývoje atmosférického tlaku, přesnost předpovědi počasí se v průměru pohybuje kolem 70 až 75 procent,“ říká Roman Gajda.
Co vám prozradí
Běžné domácí meteostanice měří zmiňovaný tlak, vnitřní a vnější teplotu i vlhkost v danou chvíli a nabízejí předpověď na 12 až 24 hodin. Většina přístrojů je vybavena pamětí na maximální a minimální naměřené hodnoty, často fungují i jako hodiny a budík. Profesionálnější výrobky pak ještě uvádějí množství srážek, rychlost a směr větru, dále fáze Měsíce, východ a západ Slunce či intenzitu slunečního záření.
Některé meteostanice můžete propojit s počítačem a díky programům lépe vyhodnocovat naměřené hodnoty nebo si rovnou do přístroje navolit detailnější předpověď počasí.
Co se kam hodí
Méně či více vybavenou meteostanici si jistě vybíráte podle toho, co chcete vědět. Ale to není vše, důležité je rovněž umístění čidel. Čidlo teploty a vlhkosti můžete připevnit například na okna, a tak meteostanici využít i v bytě bez balkonu.
Obecně byste čidlo měli dát na takové místo, které bude co nejméně zkreslovat naměřené údaje (nejlépe stinné, ne zcela u země, vzdálené od zdrojů tepla…). Ovšem větrná nebo srážková čidla nemůžete připevnit na okno, ta se doporučuje umístit na volné prostranství.
Při nákupu myslete i na další detaily. Je pro vás displej dostatečně přehledný? A údaje na něm dobře čitelné? Co vše dokáže v jeden moment zobrazit? Nebudete ho muset často přepínat, a pokud ano, počítáte s tím? Chcete stále osvětlený displej…?
A jak vy měříte teplotu prostředí?