Internet jako bitevní pole aneb Válka (ne)dokonalých matek

Bylo to tak vždycky. Na každém pískovišti se našla nějaká ta „přechytračelá“ maminka, jenže dnes díky internetu a sociálním sítím jich je všude plno. (Druhy matek: Jste spíš vrtulník, nebo buldozer?)

Stačí pak jedna nevinná fotka vašeho dítka řádícího v deset večer, kterou jste jen tak z legrace sdílela na svém profilu, a čelíte více či méně útočným poznámkám. Díky „dobře míněným“ radám se dozvíte, jak nezodpovědná jste, kolik hodin spánku jak staré dítě přesně potřebuje, jak mu tohle ponocování ubližuje a jako bonus nejspíš dostanete i dokonalý návod, jak vaše dráče proměnit už v půl osmé ve spícího andílka.

Zákeřné jsou také nejrůznější diskuse na webových stránkách pro maminky. Chcete si třeba jen najít recept na kynuté knedlíky a už procházíte rozhořčenými názory na to, jak tohle jídlo není vhodné pro děti mladší patnácti let. Odcházíte bez receptu, zato s pocitem, že jste děsná matka.

„Pramení to z klasické ženské rivality a vnitřní potřeby být lepší než někdo druhý,“ vysvětluje životní koučka Lucie Mucalová. A mateřství je logicky doménou žen (ženy rodí, kojí a ve většině případů tráví s dítětem minimálně ty první roky většinu času), takže je přirozené, že tohle je oblast, kde se ženy chtějí prezentovat jako „úspěšné“.

Bránit se není samozřejmě snadné, asi těžko vyhodíte počítač z okna. Pomůže, když si uvědomíte, že ty, co nejvíce radí, bývají samy nejvíc nejisté. „Žena, co si je jistá sama sebou, nepotřebuje poučovat ostatní a dokazovat svoji významnost,“ říká Lucie Mucalová.

Pokud ve vás ale všechny tyhle rady a poučky vyvolávají nepříjemné pocity, je to známka i vaší nejistoty. „Důležité je uvědomit si, proč tyto zdroje vyhledáváte. Pokud je vaším podvědomým cílem se srovnávat, co všechno vaše okolí ví a vy ne, je to zdroj destrukce. Potřeba srovnávat se má svůj kořen v nízké sebedůvěře, kdy názory druhých stavíte nad ty své,“ vysvětluje vztahová koučka Iva Filipi.

Nejistota je přitom dnes celkem běžná. „Dnešní ženy se nemají často s kým poradit, schází jim potřebný vzor, které jejich předchůdkyně přirozeně zažívaly. Byly totiž více pospolu a zkušenost si tak v rodině předávaly automaticky,“ říká Iva Filipi.

Generace dnešních prababiček i babiček to měly v lecčems snazší. Nebylo neobvyklé, že mladí alespoň zpočátku žili s rodiči, než si seženou bydlení. Rodiny byly obecně víc semknuté a více se navštěvovaly.

Jenže dnes už nejsou rodinné vazby tak pevné, v módě je samostatnost, soběstačnost, individualismus. Mladé ženy se nemají, nebo ani nechtějí, od svých matek a babiček jak „učit“ být matkou. Internet je pak velmi dostupná náhražka. (Mámou dnes a mámou kdysi aneb To za nás nebývalo).

Nejdůležitější je upevnit se ve své mateřské roli. „Doporučuji internetový svět vyhledávat co nejmíň a o to víc žít reálný příběh své rodiny,“ radí Lucie Mucalová.

Dokonalá matka sice existuje, ale jen na chvíli. Dřív nebo později přijde kolaps, vyčerpání, frustrace. Ať je vaše láska k dítěti sebesilnější, nesmí zabít vaše já. Dítě potřebuje spokojenou a vyrovnanou matku, ne uhnaný uzlíček nervů. „Žijte tak, abyste to byla vy, nikoli jiná maminka z diskuse,“ radí Lucie Mucalová.

Naložte se svými mateřskými povinnostmi a časem, jak vy sama uznáte za vhodné (Jak být dětem maminkou, nikoli služkou?). „Rozdělte si svoji důležitost a čas mezi ‚musím‘, ‚měla bych‘ a ‚chci‘. To často ukáže, jak kriticky k sobě ženy přistupují a jak nízkou důležitost samy sobě přisuzují,“ říká Iva Filipi.

Věci z kolonky „měla bych“ nahrazujte něčím ze sekce „chci“, protože se musíte starat nejen o dítě a rodinu, ale také o sebe. Místo podlahy, kterou byste měla vytřít, si třeba přečtěte knížku, kterou si přečíst chcete. Pro své dítě tím uděláte mnohem víc, než když mu uvaříte super zdravou večeři o třech chodech!

Nikde není psáno, že s příchodem miminka se žena musí všeho vzdát a plně se oddat mateřství. Je vlastně úplně normální, že Být matkou na plný úvazek řadu žen nebaví.