Ideální podmínky v koupelně: Jaké vybrat topení?

Při zařizování nové koupelny nebo během její rekonstrukce je vytápění jednou z nejdůležitějších věcí, na které je třeba se zaměřit. Vyznáte se v jednotlivých druzích?

Podlahové topení příjemně vytopí celou místnost, a nezmenší přitom její prostor. Pokládá se v pravidelných smyčkách, převážně na místa, kudy často chodíte. Vyrábí se ve dvou variantách – teplovodní vytápění, nebo elektrická topná rohož.

Teplovodní vytápění se zapojuje do stávajícího systému, neobejde se ale bez většího stavebního zásahu. Nevýhodou je, že během závady, vzniklé například korozí kovových částí, může způsobit vytopení bytu.

Elektrické topné rohože jsou naopak poměrně levné a snadné na instalaci. Ta se sice pokládá přímo pod dlažbu, ale její provoz nepatří mezi nejlevnější.

Pokud používáte podlahové vytápění i v jiných místnostech, napojí se smyčka pro koupelnu na rozdělovač. Lze ji ale napojit i pomocí RTL ventilu z přívodního potrubí, žebříku či radiátoru.

Pokud máte samostatné vytápění (například podlahové) a stačí vám pouze něco na sušení ručníků, nemusíte se příliš zajímat o to, jak vydatně radiátor hřeje. V opačném případě budete potřebovat nějaký s dostatečným tepelným výkonem. Ten je ovlivněn velikostí místnosti a jejím umístěním dle světových stran, použitým zdivem, počtem oken a kvalitou zateplení. Dostatečný výkon si můžete orientačně spočítat i sami, ale vždy je lepší se obrátit na projektanta.

Důležité je i to, jakým způsobem je radiátor vytápěn. Teplovodní nemá vlastní topné médium a připojuje se na stávající systém topení. Ovládá se pomocí kohoutu na ventilu. Elektrický se dodává s elektrickou topnou tyčí. Ta je naplněná topným médiem a připojit jej můžete do klasické zásuvky. Ovládá se ručně, lze ho ale naprogramovat na samostatné zapínání a vypínání. Kombinované vytápění využívá během topné sezony teplovodní soustavu a zbytek roku elektrickou topnou tyč (topné těleso, které může být vestavěné do radiátoru nebo přímo zapojené do zásuvky. Reaguje na teplotu radiátoru a umožňuje jeho zahřátí i mimo topnou sezonu).

Se žebříkem si vystačíte k vytápění menších koupelen, u větších místností je budete muset doplnit i jiným vytápěním. Fungují obdobně jako radiátory a mají i stejné druhy vytápění.

Pokud je chcete využívat pouze na sušení ručníků, bude vám stačit menší výkon. Vybírejte prohnuté modely – ve větší mezeře mezi tělesem a zdí vše lépe proschne. Z toho důvodu volte také širší mezery mezi tyčemi. Na údržbu jsou mnohem praktičtější žebříky s hladkým povrchem. Na ten bohatě stačí voda s jemným čisticím prostředkem nebo jarem.

Přímotopy se hodí pouze na krátkodobé použití do menších místností, jinak by se vám jejich provoz poměrně prodražil. Nenechávejte je zapnuté bez dozoru, poblíž hořlavých materiálů a umístěte je tak, aby do nich nikdy nemohla nastříkat voda.

Přímotop s ventilátorem funguje na elektřinu, místnost velmi rychle vyhřeje, ale po vypnutí přestává okamžitě hřát. Druhým typem přímotopů jsou infračervené a halogenové zářiče. Ty jsou založené na principu sálavého tepla. Nejprve ohřívají osoby a předměty, až poté okolí. Jsou skladné, lehké a poskytují velmi rychlý ohřev. Jejich variantou je horkovzdušný ventilátor, který je tichý, spolehlivý a snadný na používání.

Konvektor je tvořený výměníkem tepla – ten se obvykle skládá z hliníkových lamel a měděné trubky. Jsou levné, mezi jejich výhody patří vysoký výkon a rychlý výhřev. Snadno ale přesuší vzduch, a nejsou tedy vhodné pro alergiky nebo na časté užívání. Vybírejte pouze ty, které jsou vhodné do koupelen – mají certifikát pro používání na vlhkých místech a koupelnách.

Topné panely vytváří sálavé teplo, díky čemuž ohřívají pouze osoby a předměty. Na rozdíl od konvektorů nevysoušejí vzduch a hodí se pro alergiky. Jsou úsporné, ekologické a mají nízkou spotřebu. Stejně jako přímotopy se ale hodí pouze na výhřev jedné místnosti.

Jak vytápíte koupelnu vy?