Hypochondr, nebo ignorant aneb Jak stůňou různé typy mužů a co na ně platí?

Všimla jste si někdy, že v drtivé většině reklam na léky na chřipku a nachlazení účinkují jako hlavní hrdinky ženy? Že zatímco muž se zhroutí do postele, žena, jakmile na sobě pozoruje první příznaky, lupne si jeden prášek, aby stihla dojet na nákup, vyzvednout děti ve škole, a nakonec se ještě postarat o toho nebohého muže? Pak se není čemu divit, že někteří muži nachlazení a rýmu tolik prožívají. Vypadá to totiž, že od nich společnost ani nic jiného neočekává. Ale pozor na to, pokud je váš muž také hypochondr a s prvním zakašláním sepisuje závěť, možná na tom ještě nejste tak hrozně.

Pohled štěněte, na sobě staré pyžamo po dědečkovi, aby náhodou neprochladl, případně si nepropotil své hodobóžové, ležící pod dvěma peřinami, kolem krku šál, na teploměru 37,1 °C a na dýchacích cestách se krčí jeden maličký bacil. A mrtvolným hlasem pronáší „Mně je strašlivě špatně“. Muži – hypochondři, vyžadují téměř nepřetržitou péči. Cestou domů z práce nezapomeňte nakoupit kila ovoce plného vitaminu C, doma uvařte slepičí vývar, doneste čajík s medíkem a nepřestávejte ho litovat. To je jediný lék, který zabere. Jako vaše antidepresivum by měl postačit dostatek trpělivosti.

Namísto stánku s ovocem se cestou domů z práce budete muset stavit v lékárně, abyste se zásobila dostatkem dezinfekčních prostředků. Na kliky u dveří, na vaše ruce, na umyvadlo a vlastně každou část domácnosti, které se nemocný muž dotkne, nebo na kterou dýchne. Kdybyste nebydleli v bytě, ale v rodinném domě se zahradou, zajisté by vás nutil vždycky spálit posmrkané kapesníky, oblečení a povlečení, ve kterých spí, aby bakterie spolehlivě vyhubil. Mimochodem, čeká vás týden samoty v ložnici, tento opatrný pacient bude raději spát ve vedlejším pokoji, jen aby vás náhodou nenakazil. Berte to pozitivně – postel sama pro sebe je občas příjemná, ne?

Nemoc prožívá dost podobně jako hypochondr, ale s tím rozdílem, že má ještě dostatek sil na to diskutovat s vámi, která metoda léčby je nejlepší. Jde totiž o pacienta doktora Interneta, se kterým celý den pečlivě probírá svůj zdravotní stav. Takže pokud se dočte, že na odřený nos od věčného smrkání pomůže pouze inhalace roztoku z větvičky borovice utržené v nadmořské výšce 860 m. n. m. za svítání, čeká vás noční výlet. Poučování tady není na místě, klidně mu tu větvičku utrhněte venku před domem a tvařte se, že mu jeho výmysly věříte. Určitě se mu uleví už jen díky vaší bezmezné podpoře.

Chodí vesele mezi lidi, na které prská své bakterie a viry, avšak nezapomíná při tom všem říkat, jak je nemocný! Snad aby ho všichni litovali a plácali po ramenou, jak je statečný, že se nenechá zlomit jen tak něčím. Doma za sebou nechává záměrně nesklepaný teploměr, aby vám náhodou neuniklo, jakou má teplotu. V tomto případě s ním ale nemějte slitování. Zvolte teorii „Tobě musí být hrozně špatně, jsi celý bledý a máš úplně skleněné oči. Nechtěl by sis raději lehnout?“. Je tu jistá šance, že se mu náhle přitíží, padne do postele a nechá se raději vámi obskakovat. Právě jste možná zachránila několik lidí od toho, aby na ně prskl své bacily.

Podobný typ jako neposlušný pacient, ale ještě o malinko horší je ten, který nemoc úplně ignoruje. I když s ním už třetí den cloumají vysoké horečky, zarputile vám bude tvrdit, že mu vážně nic není a že je tudíž zbytečné, aby k doktorovi chodil. A že nejlépe udělá, když si dá panáka slivovice a půjde si akorát dneska dříve lehnout. Jestli máte dojem, že nejde úplně o obyčejné nachlazení, ale o větší problém, snažte se ho k lékaři dostat. I za cenu, že to skončí hádkou. Samotná návštěva v ordinaci je ale jen půl úspěchu, pokud mu doktor předepíše nějaké léky, budete na něj muset dohlížet, aby je skutečně bral.

A nejhorší ze všeho jsou ti, kteří své nemoci umí zdatně využívat. Jakmile se jim trochu přilepší, rozhodně se tím příliš nechlubí a využívají situace. Tváří se pořád stejně zkormouceně, ale už mají dostatek síly, aby po vás chtěli i takové věci, které s nemocí zdánlivě nesouvisejí. Jako je třeba, abyste jim šly do obchodu vyzvednout vrtačku, co si objednali během stonání, nebo pověsily oblečení z fotbalu, které, ve své největší nemoci, zapomněli před pěti dny vybalit z tašky. Naše rada zní: Buďte pak ve střehu, nebude to dlouho trvat, než se něčím prozradí, že je zdravý, a pak už ho budete moct zase zařadit do běžného provozu.

A jak stůně váš muž?