Článek
Poslední dobou získává cider v našich končinách hodně na popularitě. Ještě před pár lety tenhle nízkoalkoholický nápoj ze zkvašeného jablečného moštu Češi moc neznali a dnes stěží najdete podnik nebo letní akci, kde by se aspoň jeden typ cideru neprodával.
Malé dějiny cideru
Jablečný alkoholický nápoj cider není ve světě žádná novinka. Kdybychom chtěli zapátrat po jeho kořenech, museli bychom se vydat dějinami více než dva tisíce let zpátky. První zmínky o nápoji tohoto typu se spojují již s pradávnou Římskou říší. Kde byl oblíbený nápoj vyroben poprvé, není přesně doloženo. Skutečnost, že nejstarší dochované písemné zmínky pocházejí od starověkých Římanů, ještě neznamená, že ho tyto národy pily jako první. V pozdějších dobách je historie cideru velmi spjatá s Anglií i Francií, kde se nápoj po stovky let těšil nebývalé oblibě.
Obecně ve světě popularita cideru klesla počátkem dvacátého století – jednou z příčin bylo i vyhlášení prohibice ve Spojených státech. Po krátké odmlce ale opět zažívá obrovský boom v mnoha státech i u nás.
Cider jako zdravý alko nápoj?
Zajdete-li si v létě na drink po práci a budete-li chtít něco ledového, osvěžujícího, ale ne příliš nezdravého, možná bude horký adept právě cider. Je to ale dobrá volba? Na to jsme se ptali výživové specialistky a instruktorky zdravého vaření Zuzany Komůrkové ze studia Výživou ke změně.
„Cider je lehce alkoholický nápoj z kvašeného jablečného moštu. Díky přirozenému procesu fermentace jde jistě o zdraví prospěšný nápoj. Jenže není cider jako cider,“ komentuje Zuzana Komůrková.
Malovýroba bývá kvalitnější
„Tradiční a opravdový cider se vyrábí z jablek – a to dokonce ze speciální odrůdy jablek – která se drtí a lisují. Výsledný jablečný mošt se pak nechá zkvasit v sudech. Kvašení neboli fermentace probíhá při teplotách mezi 4 a 16 °C, což je méně než u jiných alkoholických nápojů,“ popisuje odbornice.
Fermentace cideru je tak sice pomalejší, ale zato je více zachována jeho příjemná ovocná vůně. „Doba kvašení pak bývá různá, od zhruba tří měsíců po několik let. Proces kvašení zde probíhá dál, cider je tak přirozeně nasycený oxidem uhličitým,“ říká dále Zuzana Komůrková.
„Jinak je tomu u průmyslově vyráběných ciderů, kde se často místo moštu nechává kvasit jablečný koncentrát a proces výroby bývá završen pasterizací a filtrací. Většinou se do něj přidává další cukr a musí být uměle sycen oxidem uhličitým,“ popisuje Zuzana Komůrková. Tyto cidery jsou tedy jednak velkým zdrojem cukru, jednak mají vyšší energetickou hodnotu, čemuž se při klasické fermentaci vyhnete. Při ní se totiž organické látky (nejčastěji sacharidy) za účasti mikroorganismů a jejich enzymů přeměňují na látky energeticky chudší.
Jestli se řadíte mezi dietáře a dietářky nebo si zkrátka hlídáte složení potravin, cider si dejte, ale spíš kvalitnější z malovýroby. Tedy mimo jiné takový, který bude mít na etiketě ve složení vypsané jen malé množství surovin. Když si dáte cider jednou za čas a nějaký ten stravovací hříšek vás moc netrápí, zkuste jakýkoli – hlavně ať vám chutná!
„Existují stovky druhů. Úplně jinak chutná ve Španělsku, Francii nebo Anglii. Například Francouzi nechávají dokvašovat cider ještě v lahvích a nesmí se tam přidávat voda, v Anglii naopak vodu přidávají běžně,“ uvádí Petr Šavel ze Slavnosti CideruFoto: Syda Production, Shutterstock.com
Festival plný cideru
Chcete ochutnat prvotřídní cidery? Již tento víkend se bude na pražské Smíchovské náplavce odehrávat druhý ročník festivalu Slavnost Cideru. Od 16. do 18. června se na oblíbenou promenádu kolem Vltavy sjedou desítky malých i velkých výrobců tohoto nápoje.
Chutná vám cider?
