Článek
Prolézačky, klouzačky a houpačky, to všechno k pořádnému dětskému hřišti patří. Na většině najdete informaci, že za případná zranění odpovídají rodiče, kteří by měli na děti dohlížet. Je to ale vždycky tak? A kterému hřišti se raději vyhnout?
Kdo odpovídá za zranění na hřišti?
Jestliže se dítě poraní na prolézačce proto, že se postrkovalo s jiným dítětem, pak jsou na vině rodiče. Co ale v případě, že zranění vzniklo po prasknutí nebo pádu nějaké konstrukce? „Pokud se dítě zranilo v důsledku špatného stavu hřiště, je právní odpovědnost vždy na provozovateli,“ říká Libor Grygerek ze společnosti TÜV SÜD Czech specializující se i na certifikaci prvků pro dětská hřiště.
U moderních hřišť, která staví města a obce, stejně jako třeba školy a školky, mohou být rodiče v tomto směru poměrně v klidu, prvky musí být certifikovány jako vhodné pro veřejný prostor a měly by být pravidelně kontrolovány.
Horší to bývá u soukromých provozovatelů, typicky u restaurací, penzionů nebo hotelů. Jejich majitelé se snaží často jen vyjít vstříc poptávce a vybaví hřiště tím, co lze koupit pro domácí použití, tedy prvky určenými domů na zahrádku, ne na zátěž mnoha dětí a permanentní provoz. Ty mohou být pro veřejné použití problematické a dětem tam může hrozit nebezpečí.
Aby byly děti na hřišti v bezpečí, musíte vybrat to kvalitní a dohlédnout na něFoto: ArtFamily, Shutterstock.com
Jak poznat nebezpečná hřiště?
Čemu byste měli na hřištích věnovat pozornost? Co by vás mělo varovat?
- Prvky nejsou pevně ukotveny - Stává se to hlavně u trampolín. Mnohdy jsou jen postavené, nestabilní a poryv větru je může povalit i s dítětem. Většinou jde i o typy určené pro domácí použití, tedy s omezenou nosností. Špatně upevněné bývají i klouzačky a prolézačky.
- Jednotlivé prvky jsou moc blízko u sebe - Někdy se snaží provozovatelé na malý prostor namačkat co nejvíc věcí, ale děti se pak mohou při pádu z jedné konstrukce zranit o další.
- Žádné nebo malé dopadové plochy - Ohlídejte si, jestli má dítě kam bezpečně dopadnout. U konstrukce s výškou dva metry musí mít dopadová plocha minimálně 1,85 metru, navíc by měla mít měkký povrch, například písek nebo pryžové desky.
- Staré prolézačky a kolotoče - I když ve vás vyvolávají nostalgické vzpomínky, raději se hřištím s prvky z minulého století vyhněte. Většina patří spíš do sběru a nebezpečí zranění je velké.
- Zanedbaná hřiště a poškozené prvky - Jestliže je na první pohled patrné, že se o hřiště nikdo nestará, tak na něj s dětmi nechoďte. Vyhněte se i takovému, kde jsou odpadky nebo známky vandalismu.
Moderní hřiště budovaná městy a obcemi jsou certifikovaná pro veřejné použití, takže se můžete víc spolehnout na jejich bezpečnostFoto: Lena Ogurtsova, Shutterstock.com
Děti na hřišti hlídejte
I když dětem vyberete bezpečné hřiště, stejně byste na ně měli dohlížet. „U všech dětských hřišť se u malých dětí počítá s účastí rodičů. Zvláště u předškoláků je lepší být přímo u nich, ne někde na lavičce,“ říká Štěpánka Štrougalová z dětského centra Baby Club Juklík.
Každé hřiště nejdřív zkontrolujte
Než dítě na hřiště pustíte, raději si ho projděte a ověřte si, že je vše bezpečné. A to nejen co se týče upevnění a dopadových ploch, ale třeba i z hlediska počasí. „Třeba u klouzaček si ověřte, že mají hladký povrch a sáhněte na ně, zda je sluníčko příliš nerozpálilo. Bývá to problém u těch plastových, ale hlavně u nerezových. Lepší je, pokud stojí ve stínu. Měli byste také zvážit, zda není klouzačka pro vaše dítě příliš vysoká nebo prudká,“ vysvětluje Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkey's Gym. Pamatujte na to, že hřiště mají většinou zabavit děti od 2 do 12 let, takže je nutné posoudit, co z toho je vhodné právě pro vaše dítě a jak moc se může po hřišti pohybovat samostatně.
