Článek
Nejsou tak známé, ale někdy jsou o to chutnější, a rozhodně všechny i velmi léčivé! Řeč je o houbách, které možná zatím v lese přehlížíte, přitom byste je měli vyhledávat. Představíme vám trojici těch, na které můžete narazit v naší přírodě, a vyzkoušet je jako skvělý lék na posílení imunity a očistu těla, stejně jako prevenci rakoviny!
Březovník obecný
Březovník obecný (Piptoporus betulinus) patří mezi chorošovité, roste na pařezech nebo dřevě bříz až do listopadu. Při sběru musíte prověřit, zda není napaden škůdci – takový nesbírejte. Měl by být bílý a nenarušený.
Na co se používá? Je to houba nejedlá, ale na léčebné účely skvělá. „Působí proti nádorům, neboť obsahuje betulin, pentacyklický triterpen, a poměrně málo známou kyselinu betulinovou, u které byly objeveny inhibiční účinky proti rakovinovým buňkám melanomu bez jakéhokoli poškození zdravých buněk,“ uvádí MUDr. Josef Jonáš v knize Svět přírodních antibiotik. Lidové léčitelství uvádí březovník jako lék proti rakovině žaludku, ale i žaludečním vředům – užívá se dlouhodobě kávová lžička prášku denně. Lžička prášku nebo dvakrát 20 kapek denně má působit jako lék na artrózu, stejně jako její prevence (postup výroby prášku i tinktury najdete níže v textu).
Kotrč kadeřavý
Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) patří také mezi chorošovité, připomíná trochu mořskou houbu, roste hlavně na kořenech borovic a v úpatí jejich kmenů – a to až do října. Patří mezi jedlé, a dokonce velmi chutné houby, jen se musí hodně dobře očistit. Pak se z něj dá připravit falešná dršťková polévka, ostatně dršťky trochu tvarem připomíná.
Na co se používá? „V poslední době získal popularitu kvůli mimořádnému obsahu betaglukanů, kterých je v extraktu až 50 procent a které posilují imunitu. Kromě toho obsahuje více antimikrobiálních látek, bílkoviny, lipidy, sacharidy, vlákninu, vitamin D2, který napomáhá vstřebávání vápníku. Obsažené terpenoidy mají protinádorové účinky,“ potvrzuje MUDr. David Frej z Centra přírodní medicíny v Praze. Kotrč má i protiplísňové a antibakteriální účinky, uvádí se i schopnost zabránit růstu kmenů zlatého stafylokoka.
Penízovka sametonohá
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) je žlutooranžová houbička rostoucí v trsech na dřevě většinou listnatých stromů. Můžete si ji rovněž vypěstovat na pokáceném stromě na zahradě. Sbírá se od listopadu do prosince, přemrznutí jí nevadí. Je to jedlá houba, chutí připomíná hlívu ústřičnou, hodí se pod maso, do rizota i do omáček.
Na co se používá? „Tinkturu z penízovky lze doporučit i při léčbě akné, lze jí potírat zanícené partie, a doplňovat tak obvyklou bylinnou léčbu. Tinktura je lepší i pro vnitřní užití, protože nálev má velmi silné houbové aroma, které nevyhovuje každému,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná. Jako jedna z mála penízovka umí „očistit“ a povzbudit slinivku, zlepšuje stav cukrovky, hodí se při léčbě ischemické choroby srdeční.
„Obsahuje antibioticky působící protein flammulin a polysacharidové frakce s prokazatelnou protinádorovou aktivitou, zpomaluje růst nádorů a usnadňuje potíže provázející léčbu,“ uvádí dr. Josef Jonáš. Penízovka působí také antibakteriálně, vylepšuje střevní mikroflóru, a tím pomáhá k očištění celého organismu.
Jak houby při léčbě používat
Ty jedlé (a většinou i chutné) přidávejte do jídla tak často, jak to jde – pod maso, do omáček a polévek. Nasušte si je do zásoby. Sušené houby můžete rozmixovat na prášek, který uchovávejte v suchu. Houbový prášek asi nikdo nesní s radostí samotný, tedy z něj připravte čaj: lžička na hrnek horké vody.
Z hub si můžete vyrobit také tinkturu: nakrájenou zdravou a očištěnou plodnici naložte do alkoholu a nechejte několik týdnů luhovat, pak slijte. Na kilogram hub se většinou používá asi 0,7 litru alkoholu – lepší je vysokoprocentní a bez chuti, třeba vodka. Dávkování tinktury bývá kolem 20 až 25 kapek denně jako prevence, při léčbě až čtyřikrát denně.
Přípravky s výtažkem či s podílem sušených medicinálních hub lze i koupit, ale vždy si dávejte pozor na to, kolik hub v nich skutečně je!
Kdy mohou i zdravé houby uškodit?
Houby jsou zcela specifickou potravinou, kterou si musíte hlídat, abyste si jí neublížili. A to platí o všech. Na co tedy pozor?
- Přemrzlé houby - jsou nebezpečné, mohou vyvolat průjmy a zažívací obtíže. Je ale pár výjimek, se kterými mráz nic neudělá. Pokud chcete houby skladovat v mrazáku, raději je předem lehce povařte - a nikdy už jednou rozmrazené znovu nezamrazujte a ihned je zpracujte a zkonzumujte.
- Špatné skladování - pokud houby sušíte nebo skladujete, vždy dejte pozor, aby nezačaly plesnivět. V takovém případě je ihned vyhoďte.
- Nedostatečná tepelná úprava - existují houby, které se dají jíst syrové, ale většinu je lepší dobře tepelně upravit.
- Místo sběru - některé druhy mají schopnost ukládat škodlivé látky, hlavně rtuť, olovo... proto se nedoporučuje houbařit v ekologicky problematické oblasti.
Užíváte houby jako lék? Napište a poraďte ostatním!