Článek
Většina lidí pokládá rozchod za to nejhorší, co mohou ve vztahu prožít. Mnohem stresovější a na psychiku náročnější je ale doba těsně před ním. A to jak pro toho, kdo odchází, tak i pro toho, kdo je opouštěn.
Ten, kdo odchází
Většinou to bývá tak, že i když jste oba nespokojení, jednomu to vadí víc a ten se stává iniciátorem rozchodu. Často je podezříván z toho, že vlastně moc netrpí, že mnohem hůř je na tom ten, od koho odchází. Není to tak. Ještě než svůj záměr odejít vysloví, i on prožívá mnoho obav:
- Pocity viny – Je tím, kdo vztah oficiálně ukončuje. A z toho mohou snadno plynout pocity viny. Já jsem ten, kdo za to může, já všechno zničil, já jsem ten zlý.
- Výčitky svědomí – Obavy z toho, že partnerovi ubližuje, zraní ho, bude muset čelit jeho smutku.
- Nejistota – „Je tam samozřejmě strach ze samoty, z toho, že nepotkáte nikoho jiného, že v novém vztahu budete třeba ještě nespokojenější,“ popisuje vztahový kouč Aleš Kalina. A z toho plynoucí váhání, zda děláte správné rozhodnutí. „I nevyhovující a nefunkční vztah je vlastně jistota. Tušíte, co od něj čekat. Odchod je vždy něčím novým, neznámým a mozek vás od něj může začít zrazovat,“ dodává koučka partnerských vztahů Barbora Sedláková ze Školy pro ženy.
Nápor na nervy je to pro oba, ať už jste ten, co chce odejít, nebo ten, který tuší, že dostane kopačkyFoto: Profimedia
Ten, co má být opuštěn
Jednou možností je, že ten, kdo má být opuštěn, nemá o ničem ani ponětí, vůbec netuší, že jeho protějšek uvažuje o rozchodu. Možná pod návalem každodenních starostí a povinností nevnímá signály, nebo je vztah už natolik vyžitý, že prostě odcizení a chlad necítí, protože už tam je velmi dlouho. V tom případě ho čeká především velký šok a okamžik rozchodu pro takového člověka bude samozřejmě tím nejtěžším obdobím, protože doposud si žil ve „sladké“ nevědomosti.
Většina lidí ale má určité tušení, cítí, že je partner přestává milovat. A v tu chvíli je tak trochu jedno, jestli vy sami jste ve vztahu spokojení nebo ne. „Ať sami milujete nebo ne, na pozornost druhého člověka si snadno zvyknete a jeho ochladnutí nesete pak velmi bolestně,“ říká Barbora Sedláková.
Navíc dost často se stává, že partnerův nezájem ve vás city opět vzkřísí. „Začnete žárlit, budete smutní, můžete se projevovat agresivně, nebo naopak extrémně mile až podlézavě, prostě se na sebe budete snažit upoutat pozornost,“ popisuje Barbora Sedláková.
Samozřejmě jde o nepřirozené projevy lásky a ty v podstatě nezájem ještě prohloubí. „To pak vede k velkým pochybnostem o sobě samém, k pocitům bezmoci a bezradnosti,“ dodává Barbora Sedláková.
Před rozchodem mnozí trpí výčitkami svědomí, trápí je obavy a nejistotaFoto: Profimedia
Jak si to ulehčit
Snadné to nebude nikdy a pro nikoho. Tohle vám ale vše alespoň trochu usnadní, ať už jste tím, kdo chce odejít, nebo tím, kdo je opouštěn:
- Sebeláska – Pracujte na sobě, na svém vztahu k sobě samým. „Navyšování sebevědomí pomáhá konečně učinit vytoužený krok, a dokonce to občas pomůže i krachující vztah obnovit,“ tvrdí Barbora Sedláková. A se zdravým sebevědomím se i lépe zvládá situace, kdy od vás partner odejde.
- Upřímnost– Chovejte se tak, jak je vám přirozené. Říkejte, co cítíte, i když se to tomu druhému nemusí líbit. „Je potřeba komunikovat. Láskyplně ale pravdivě říkat, co chcete, a proč to chcete,“ radí Aleš Kalina. Chcete rozchod? Řekněte to! Cítíte, že vás chce partner opustit? Zeptejte se ho na to!
- Bez průtahů, ale s přípravou– „Nejhorší je to vyčkávání, přemýšlení, co by kdyby. To vede jen k hlubšímu trápení,“ varuje Aleš Kalina. Je to jen plnění vašeho vztahového sklepa dalšími problémy a křivdami.
Zažili jste někdy tohle předrozchodové období? Jak těžké pro vás bylo?
