Honba za ženským vyvrcholením: Někteří muži ho i počítají!

„Můj manžel a sex, to znamená jediné: úchylka na čísla,“ svěřuje se pětadvacetiletá Dominika. „Myslím to tak, že v posteli ho zajímají hlavně výsledky. Strašně rád totiž počítá, kolikrát mě přivede k orgasmu,“ popisuje svůj milostný život obchodní zástupkyně. Jak konkrétně to pod peřinou vypadá?

„Začneme se mazlit, on mi jazykem dráždí rozkrok, protože ví, že to miluju. Hned mám první orgasmus. Pár vteřin po jeho odeznění už se manžel chystá na druhý. A třetí. Když ho odstrčím, že už jako nemám zájem, tak zděšeně vykulí oči a řekne něco v tom smyslu, že ještě jich nebylo ani pět, takže on s drážděním zdaleka nekončí. Je na tohle fakt ujetý,“ říká Dominika. „Je to snad něco jako fetiš na orgasmus, že ho to tak baví, nebo co? Mám se bát, že se s tím bude muset léčit?“

Jako první se nabízí otázka, proč je pro muže sbírání orgasmů taková posedlost. Nebo snad sport? „Existují ženy, u nichž ani po delším styku vzrušení neopadne, jsou stále v rovině plató a následují další a další orgasmy. Zkrátka mohou pořád. Pro muže je to nesmírně vzrušující. Ženský orgasmus je silné erotikum, které muži zvedá sebevědomí, aniž by na tom měl nějakou zásluhu, a činí ho šťastným,“ popisuje sexuolog Zlatko Pastor ve své knize Tajemství ženské sexuality. Ovšem všeho s mírou! Za takovou přehnanou orgastickou péčí obvykle něco vězí. Kdy už to přehání?

„Počítání orgasmů a jejich sbírání je někdy zábavné, ale neměli byste po nich jít jako dravec po kořisti. Nadměrná produkce nebo rozdávání orgasmů působí často poněkud podezřele,“ říká Paul Joannides, autor publikací o sexu a psychoanalytik z USA, který uvádí důvody, proč být ve střehu. „Některým lidem přináší možnost pochlubit se, kolik orgasmů absolvovali, nebo rozdali svým bližním, pocit převahy nad ostatními.“ Jedná se o jakousi falešnou domýšlivost, nutkání být lepší než Cyril, který se v hospodě kasá, že ho jeho žena pozvala na swingers, takže si lepší samici ani doma nemůže přát. Takové vychloubání může být v lepším případě neškodné, ale taky nemusí.

V horším případě totiž neustálý nátlak na výkon partnerky slouží jako nástroj k ovládání druhého. Tito jedinci jsou nevyrovnaní. „Sotva se sami dokážou udělat, tak se snaží, aby to na jejich protějšek přišlo několikrát za sebou. Tyto nezdravě dominantní osobnosti se podobně uzurpátorsky projevují i v jiných oblastech života,“ varuje Paul Joannides.

Takový nátlak nemusí sedět každému. Zvlášť když „vedoucí" nepovažuje ne za odpověď a mnohdy ve své honbě za orgasmem pokračuje poněkud neurvale. Takový postup nebaví nikoho. „Ani multiorgastické ženy nejsou stroje na sex a po několika orgasmech už jim to obvykle nepřináší radost. Pokračování je pro ně často nepříjemné, klitoris na dotyk citlivý a jeho další stimulace bolestivá. Radost ze sexu se opět vrací opět po nějaké době,“ říká Zlatko Pastor.

I podle něj podobné hodnocení sexuálního života (co největší počet orgasmů) není k ničemu dobré. Grafy, křivky a statistiky jsou v posteli opravdu k ničemu. (Zvlášť když na nich váš miláček abnormálně visí a upřednostňuje je před vším ostatním. Pak už se to dá nazvat problémem s velkým pé.)

Jestli tedy vidíte, že čísla jsou pro něj důležitější než to, jestli jste si sex užily, a nechcete pokaždé nastavovat rozkrok na pokusy, je třeba rázně zakročit. Zvlášť když se i mimo postel chová jako despota a má pocit, že musí být ředitelem zeměkoule za každé situace. Zkuste s ním uzavřít sexuální úmluvu. Jak na to?

Když to za pár dní nepochopí, nepřestávejte být rázné a svoje požadavky zopakujte. Racionálně uvažujícímu muži to dojde, těm ostatním hrozí, že je ze společné postele vystřelíte až na měsíc. Vždyť na to máte právo, pokud nechce přistoupit na žádný kompromis. No ne? (Jako důkaz lásky chtějte návštěvu sexuologické poradny.)

Taky má váš partner úchylku na čísla?