Hlavní obsah

Hodná, nebo zlobivá holka? Být tou první vás dost možná dovede na terapii či do náruče manipulátora

Foto: Master1305, Shutterstock.com

Foto: Master1305, Shutterstock.com

Hodné holky se dostanou do nebe, zlobivé kam chtějí… Mnozí rodiče i učitelé holčičkám odmalička vštěpují, že mají být hodné, slušné a chovat se k ostatním hezky. Ale proč? Vychovávají snad pizzu, jejímž cílem je uspokojit každého?

Článek

Být hodná holka není životní výhra a nezajistí to štěstí, naopak – je to základ pro deprese. Tyto ženy jsou neustále pod tlakem a bojí se, že zklamou, vyhýbají se konfliktům a ignorují vlastní potřeby. Domnívají se, že pak je budou mít lidé radši. A paradoxní je, že je pak partneři často opustí právě kvůli „zlobivé“ holce. Proč je důležité umět občas trochu „zlobit“? Zeptali jsme se psychoterapeutky Alexandry Hrouzkové a koučky Lucie Königové.

Ty jsi ale hodná holčička!

Když někdo pochválí malou holčičku, že je moc hodná, dmou se rodiče pýchou, jak ji pěkně vychovali. Když ale někdo řekne totéž o dospělé ženě, je to signál k zamyšlení. Alexandra Hrouzková varuje, že hodné ženy se řídí přísným autopilotem, který je nabádá ke „správnému chování“: „A ony nepřemýšlejí, zda to po nich někdo skutečně chce a zda to dělat chtějí. Potlačování sebe sama mívá kořeny obvykle v dětství a společným rysem bývá určitá absence pocitu bezpečí v raných vztazích – obava dítěte se z nějakého důvodu upřímně a otevřeně projevit.“

Mít doma hodnou holku je podle Lucie Königové rodiči vnímáno jako výhra, protože s ní nejsou problémy: „Je přizpůsobivá a ve všem vyhoví. Ale pro ni samotnou je to do života tíha. Je vláčená okolím, samu sebe ztratí a vnitřně trpí. Autoritám udělá, co jim na očích vidí, a touží po pochvale.“

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Ta naše holčička je tak hodná! Pozdraví, poděkuje, o hračky se podělí... Foto: fizkes, Shutterstock.com

Zlobivá? Možná pro ostatní

Zeptáte-li se dětí ve školce, co je opakem slova „hodná“, shodnou se, že „zlobivá“. Ale jsou ženy, které respektují své potřeby a pocity, opravdu zlobivé? Podle psycholožky bývají převážně spokojené a uvolněné a udržují kvalitní vztahy. Neznamená to ovšem, že nějak násilně „vystrkují růžky“: „Váží si sebe, nebojí se, že když se projeví, tak tím někoho ztratí. Okolí si vás totiž váží tak, jak si vy vážíte sami sebe.“

Jaký je rozdíl mezi hodnými a zlobivými holkami podle koučky? „Hlavou těch hodných je autorita: rodič, učitel, partner, šéf. Rozdaly by se pro ně. Být hodná je pro ně nejvyšší ctnost, a jsou tak snadnou potravou pro manipulátory. Naopak zlobivé holky mají vlastní hlavu, občas jdou proti zdi, přirozeně se vymezují a vyjadřují vlastní názor. V dětství to mívají možná těžší, ale pokud v sobě mají zdravé motivy, začne být jejich chování vnímáno pozitivně a jsou respektované.“

Mají muži raději hodné holky?

Říká se, že muži milují potvory. A hodným holkám to nejde do hlavy, vždyť se tolik snaží! Plní partnerova přání a nejsou náročné. A v tom to právě je: zlobivé holky jsou nezávislé, spokojené, je radost být v jejich přítomnosti a muži o ně musejí usilovat.

Což potvrzuje i Alex Hrouzková: „Vztahy žen, které si nechají vše líbit, aby je měl každý rád, ochabují. Partneři je opouštějí kvůli méně ‚hodným‘, které netrpí pocity méněcennosti a nesnaží se za každou cenu vyhovět. Navíc to, že investují do všeho ostatního na úkor sebe, způsobuje kolize a často vede ke konci vztahu.“

A Lucie Königová doplňuje, že hodné holky často žijí život druhého člověka, ale samy do něj nic nepřinášejí, protože mají nízkou sebedůvěru.

Foto: 4 PM production, Shutterstock.com

A teď ti pošeptám, jak se mi to líbíFoto: 4 PM production, Shutterstock.com

Zlobit neznamená ubližovat

Mnozí se mylně domnívají, že ženy, které se umějí prosadit a nemyslí jen na dobro ostatních, jsou zlé, arogantní a mrchy. Ne! Psycholožka říká, že zlobivá holka v kladném slova smyslu je vyrovnaná sama se sebou, jistá ve svých hodnotách a projevuje pozitivní charakterové rysy. Arogantní žena je na tom naopak podobně jako hodná holka: „Neumí zacházet se svými pocity a potřebami, pohybuje se v zájmu ochrany svého křehkého já daleko za hranicí příjemného mezilidského kontaktu. Není spokojená a vztahy s lidmi jí nefungují.“

A koučka vysvětluje, že rozdíl je ve vnitřní motivaci jednání a chování: „Pokud je záměrem ublížit, ponížit nebo druhého člověka zranit, je to určitě špatně. Ale když je cílem zdravě se za sebe postavit, rozhodnout se podle sebe a svého srdce, ale ne škodit, je to správná cesta.“

Načítám