Moderní hračky vs. ty tradiční: Jsou opravdu tak špatné?

„Dobře se pamatuju, jak se babička pohoršovala nad mojí první Barbie. Že prý vypadá jako prostitutka,“ směje se dvaatřicetiletá Klára a s gustem dodává: „Z panenky mojí dcery by ji asi ranila mrtvice. Je celá do zelena a všude po těle má švy. Představuje totiž Frankensteinovu dceru.“

Hračky, které dnes mezi dětmi letí, se od těch, které milovala generace jejich rodičů, opravdu dost liší. Realisticky vyvedené oční bulvy, umělé nudle z nosu, přejetá plyšová zvířata s vyvalenýma očima a vyhřezávajícími střevy. Hračky Ugly dolls, prapodivné textilní potvůrky s předkusem a jedním okem nebo také očima třema, které svoji ošklivost hrdě přiznávají už v názvu. Tyhle výtvory jako by záměrně popíraly všechno, co bylo dřív považováno za hezké a milé. Mají rodiče důvod se těchto trendů bát? Měli by svoje děti před „módou hnusu“ chránit?

„Myslím, že tyhle hračky vzbuzují větší rozruch, než si zaslouží. Ve skutečnosti nemají na děti tak velký vliv, jak by se mohlo zdát. Děti přece nemají v pokojíčku jen tyhle příšerky. Kromě hororových postaviček každé vlastní i normální hračky, třeba Člověče, nezlob se, medvěda, mimino nebo kostky,“ říká rodinná poradkyně Ludmila Jandová a pokračuje: „Fascinace smrtí a rozkladem ostatně k dětství patří. Je to způsob, jak se děti vyrovnávají s temnějšími stránkami života. Vy jste si snad nikdy potmě nevyprávěli strašidelné historky o mrtvolách i se všemi nechutnými detaily?“

Stejně jako každé jiné módní zboží, i divné hračky vznikají za jediným účelem: přijít na přesycený trh s něčím novým a vydělat. A proč po nich děti touží? Prostě proto, že je vidí v televizi. Marketingové masáži se nedá uniknout; i děti, jejichž rodiče se televize vzdali, hračky uvidí u kamarádů. Mattelovskou sérii Monster Hight, do které patří i panenka z úvodu článku, podporuje celovečerní film, TV seriál, tištěný časopis, on-line hry na internetu a samozřejmě facebook. Totéž platí o klukovských hitech, jako jsou třeba Transformers.

Hnusné hračky jsou jen okrajovou módní vlnou. Plyšové mikroby, kteří vzbudili takový rozruch, si nakonec stejně navzájem kupovali hlavně dospělí – jako recesi.

Skutečným trendem je ale elektronika. Poslední ročník největšího hračkářského veletrhu v Norimberku ukázal „digitalizaci“ dětských pokojíčků. Největší zájem děti mají o tablety a počítačové hry. A když už auťák nebo robot, musí aspoň střílet, blikat nebo vydávat agresivní zvuky.

A co s tím můžete udělat vy, rodiče? Představa, že dnes dítěti stačí dřevěné kostky a hadrová panenka, je naivní. Nemá-li se váš potomek cítit mezi vrstevníky jako mimozemšťan, měli byste občas ustoupit ze svých estetických a výchovných nároků a nějaké to monstrum nebo digihru mu pořídit. Důležité ale je, abyste mu ukázali, že existují i jiné hračky a způsoby zábavy. Na tlak, vyvíjený společností, můžete odpovědět jediným způsobem: o to víc se dítěti věnovat. Odmalička mu vysvětlujte, že při hře nebo ve filmu spolu sice roboti bojují, ale že ve skutečnosti nikomu ubližovat nebudete. Podporujte kreativní a pozitivní hry. A nedělejte si příliš velké starosti. Nakonec, co drží vaše dítě v náručí, když usíná? Bojový robot ani hrouda slizu to asi nebude...

Jaké hračky má vaše dítě v ruce nejčastěji? A které byly vaše nejmilejší?