Článek
Na jaře má mnoho zahrádkářů na mysli hlavně nákup semínek, předpěstování a pak výsev či výsadku. Zásadní je ale i příprava půdy. Čím víc práce si teď s půdou dáte, tím lépe bude plodit. Proto byste se měli pustit hlavně do jejího vyladění.
Jarní probuzení záhonů
Než vysejete první druhy zeleniny, třeba ředkvičky, špenát, saláty nebo mrkev, měli byste záhony (skleníky i pařeniště) dobře nachystat.
- Pokud jste ryli na podzim, nemusíte rýt znovu na jaře. Bude stačit, když půdu načechráte rycími vidlemi anebo hráběmi. Samozřejmě odstraňte případný plevel a rostlinné zbytky, které se přes zimu nerozložily.
- Jestliže jste mulčovali, třeba listím nebo trávou, a mulč přes zimu nezetlel, zapracujte ho do půdy. Větší zbytky raději odeberte a přidejte na kompost, kde se rozloží. Hráběmi rozdrťte větší hroudy zeminy, nakonec ji uhrabte.
- Každý typ půdy vyžaduje své. Pokud máte na zahradě kyprou a dobře živenou zeminu, bude s ní minimum starostí. Naopak pokud je hutná, těžká a má málo živin, musíte ji pravidelně hnojit, přidávat kompost a občas k ní přimíchat trochu písku, aby se provzdušnila.
Hnojení? Jen opatrné
Na jaře to s hnojením nepřehánějte. Lepší je hnojit na podzim, protože hnůj má čas se přes zimu rozložit a půda může vstřebat živiny. Jde i o to, že některým druhům rostlin přímé hnojení nesvědčí. Jsou to zrovna ty, které se vysévají brzy zjara. Třeba kořenová zelenina, ředkvičky nebo špenát.
Každopádně hnůj je životodárný v tom nejlepším slova smyslu. Hnojením dopřáváte zemi dusík, fosfor a draslík. Na jaře můžete do záhonů přidat asi kilo hnoje na metr čtvereční. Ale jen tam, kde budete pěstovat rostliny náročné na živiny.
Záhony si rozdělte na tři tratě. Alespoň pomyslně. Do každé patří jiné druhy zeleniny. A to podle toho, jak snáší (a jak potřebují) hnojení.
Hnojením dopřáváte zemi dusík, fosfor a draslíkFoto: FotoDuets, Shutterstock.com
Pravidlo tří tratí
Abyste měli velkou a zdravou úrodu zeleniny, potřebuje dostatek vláhy a živin - no a právě podle toho, kolik živin v půdě potřebuje, řadí se na zahradě do tří „tratí“. Trať je záhon, část záhonu nebo několik záhonů, které mají různý obsah živin, tedy byly různě hnojeny.
Systém pravidelného střídání plodin na záhonech využívali naši předci, půda se jednostranně nevyčerpá, zůstává zdravá a dobře plodí. V jedné části záhonů pěstujte košťáloviny, ve druhé části kořenovou zeleninu, ve třetí nejméně náročnou zeleninu. Na stejném záhonu by se jeden a ten samý druh zeleniny díky tomuto systému měl objevit až za tři roky.
- Zelenina první tratě - patří sem například kapusta, květák, kedluben, zelí, rajčata, okurky, tykve nebo lilek, tedy druhy, které hnojení potřebují - do této trati se přidávají organická hnojiva, jako je kompost, zelené hnojení nebo hnůj.
- Zelenina druhé tratě - mrkev, petržel, červená řepa, ředkvičky, saláty nebo špenát jsou zeleninou která patří na záhony pohnojené loni, tedy bohaté na humus. Přímé hnojení organickými hnojivy nemají tyto druhy rády.
- Zelenina třetí tratě - například hrách, cibule nebo fazole, je velmi nenáročná a nepotřebuje pohnojenou půdu. Pěstujte ji na záhonech, kde předtím rostla zelenina druhé trati a které nebyly nějaký čas hnojené.
Pravidlo tří trati zaručuje, že každý druh zeleniny dostane přesně tolik hnojiva, kolik potřebuje k růstu a dobré sklizniFoto: Ad van Brunschot, Shutterstock.com
Jarní vápnění půdy
Vápnění občas potřebuje každá půda. Zvlášť pokud do zeminy pravidelně zapracováváte kompost nebo hnůj, přidejte i trochu vápenatého hnojiva, které podpoří rozklad. Vápnění prospěje hlavně fazolím, hrachu a košťálovinám.
Vápenné hnojivo (vyrábí se více druhů), pomáhá vyrovnávat pH půdy a hodí se, když je vaše zemina moc kyselá. Pozor - vápenná hnojiva nevyhovují bramborám, takže záhon, kde je budete pěstovat, vápněte až po jejich sklizni. Jak nejlépe pěstovat brambory?
