Článek
Příprava je důležitá. Čím více práce si teď s půdou dáte, tím lépe bude plodit. Každý typ půdy vyžaduje své. Pokud máte na zahradě kyprou a dobře živenou zeminu, bude s ní minimum starostí. Naopak, pokud je hutná, těžká a má málo živin, musíte ji pravidelně hnojit, přidávat kompost a občas k ní přimíchat trochu písku, aby se provzdušnila.
Jarní probuzení záhonů
Než vysejete první druhy zeleniny, třeba ředkvičky, špenát, saláty nebo mrkev, měli byste záhony dobře nachystat. Pokud jste ryli na podzim, nemusíte rýt znovu na jaře. Bude stačit, když půdu načechráte rycími vidlemi anebo hráběmi. Odstraňte případný plevel a rostlinné zbytky, které se přes zimu nerozložily.
Jestliže jste mulčovali, třeba listím nebo trávou, a mulč přes zimu nezetlel, zapracujte ho do půdy. Větší zbytky raději odeberte a přidejte na kompost, kde se rozloží. Hráběmi rozdrťte větší hroudy zeminy, nakonec ji uhrabte.
Hnojení? Jen opatrné
Na jaře to s hnojením nepřehánějte. Lepší je hnojit na podzim, protože hnůj má čas se přes zimu rozložit a půda může vstřebat živiny. Jde i o to, že některým druhům rostlin přímé hnojení nesvědčí. Jsou to zrovna ty, které se vysévají brzy zjara. Třeba kořenová zelenina, ředkvičky nebo špenát.
Každopádně, hnůj je životodárný v tom nejlepším slova smyslu. Hnojením dopřáváte zemi dusík, fosfor a draslík. Na jaře můžete do záhonů přidat asi kilo hnoje na metr čtvereční. Ale jen tam, kde budete pěstovat rostliny náročné na živiny.
Záhony si rozdělte na tři tratě. Alespoň pomyslně. Do každé patří jiné druhy zeleniny. A to podle toho, jak snáší (a jak potřebují) hnojení.
Pravidlo tří tratí
- Zelenina první tratě - Potřebuje hnojivo. Patří sem například kapusta, květák, kedluben, zelí, rajčata, okurky, tykve nebo lilek.
- Zelenina druhé tratě - Mrkev, petržel, červená řepa, ředkvičky, saláty nebo špenát jsou zeleninou druhé trati. Vysévejte je na záhony, které jste pohnojili před rokem. Přímé hnojení nemají tyto druhy rády.
- Zelenina třetí tratě - Například hrách, cibule nebo fazole, je velmi nenáročná a nepotřebuje pohnojenou půdu. Pěstujte ji na záhonech, kde předtím rostla zelenina druhé trati a které tedy nebyly nějaký čas hnojené.
Jarní vápnění půdy
Vápnění občas potřebuje každá půda. Zvlášť pokud do zeminy pravidelně zapracováváte kompost nebo hnůj, přidejte i trochu vápenatého hnojiva, které podpoří rozklad. Vápnění prospěje hlavně fazolím, hrachu a košťálovinám.
Vápenné hnojivo (vyrábí se více druhů), pomáhá vyrovnávat pH půdy a hodí se, když je vaše zemina moc kyselá. Pokud na záhonech pravidelně střídáte plodiny, což je zdravé a žádoucí, vápněte půdu po sklizni brambor, protože brambory nemají vápenatá hnojiva příliš v oblibě a než je na záhon znovu dáte, vystřídají se tam jiné plodiny.
Střídání plodin je důležité
Systém pravidelného střídání plodin na záhonech využívali naši předci na polích i na zahradách. Princip je jednoduchý a efektivní. Půda se jednostranně nevyčerpá, zůstává zdravá a dobře plodí. Pomoci vám může právě zmíněné dělení na tři tratě.
V jedné části záhonů pěstujte košťáloviny, ve druhé části kořenovou zeleninu, ve třetí nejméně náročnou zeleninu – například cibuli nebo hrách. Na stejném záhonu by se jeden a ten samý druh zeleniny měl objevit až za tři roky.
Co všechno potřebuje zahrada v březnu? Ředkvičky a kedlubny už můžou do země.