Článek
Kdyby herečku Audrey Hepburn nepostihla zákeřná rakovina slepého střeva, bylo by jí právě dnes kulatých devadesát. Nicméně ani desítky let po smrti nezmizela z povědomí veřejnosti. Kromě hereckého a pěveckého talentu a nápadné krásy si okolí získala svou chytrostí a charismatem. Neztrácela úsměv, přestože k němu neměla vždy důvod.
Noblesa, s níž Audrey Hepburn vystupovala, byla pravděpodobně záležitost genů – v jejím štíhlém těle totiž kolovala modrá krev. Hereččina matka byla nizozemská baronka a i otec měl šlechtické předky. Filmová hvězda je navíc i tak trochu naše, neboť má české kořeny – její otec Joseph Victor Anthony Ruston se narodil v obci Úžice nedaleko Prahy.
Sen o baletní dráze
Vzhledem k hereččině štíhlé postavě asi není žádné překvapení, že směřovala ke kariéře baletky. Přestože byla velmi talentovaná, a dokonce získala stipendium na prestižní baletní škole, svůj sen si nesplnila. Baletky sice mají v popisu práce být drobné, ale nesmějí být křehké. A Audreina tělesná konstituce byla až příliš slabá.
K jídlu jen cibulky tulipánů
Podle Audrey Hepburn ovšem nešlo o následek poruch příjmu potravy, ze kterých byla často podezírána, anorexii později vyvrátil i její syn. Takto neblaze se na ní podepsala druhá světová válka, respektive válečné strádání v nizozemském Arnhemu, během kterého prý jedla i cibulky tulipánů. Nedostatečný přísun potravin vedl k podvýživě, prodělala také žloutenku, trpěla dýchacími obtížemi a chudokrevností.
Po válce se s matkou odstěhovaly do Británie, kde si Audrey všimli televizní a filmoví producenti a začali jí přihrávat první menší role. V roce 1951 se poprvé předvedla na Broadwayi. Zhostila se titulní role v show Gigi. Další příležitost ji záhy vystřelila mezi hvězdy: bodovala filmem Prázdniny v Římě (1953), který jí vynesl Oscara (romantické filmy pro vás). A z hvězdného nebe pak už nikdy nesestoupila.
Postupně získala i další filmové ceny jako například Grammy (za nejlepší album mluveného slova pro děti), Tony a Emmy. Byl o ni velký zájem a Audrey Hepburn točila jako o závod. Do jejího portfolia patří klasické kousky jako Vojna a mír (1956) nebo Snídaně u Tiffanyho (1961) – film, v němž herečka vynesla jednoduché malé černé šaty, které má teď v šatníku snad každá žena. Bodovala také v My Fair Lady (1964). Přestože uměla i velmi dobře zpívat, v tomto slavném muzikálu byla ke své nelibosti předabována profesionální zpěvačkou. Naposledy se objevila ve Spielbergově filmu Navždy z roku 1989. (Nejnapínavější filmové thrillery.)
Potraty
V roce 1954 se provdala za hereckého kolegu, režiséra a producenta Mela Ferrera (✝90), který se na rozdíl od ní devadesátky dožil – a stejně jako Audrey i on má svou hvězdu na chodníku slávy. Manželé si spolu zahráli ve snímku Vojna a mír, kde ztvárnili mileneckou dvojici. Byli svoji do roku 1968 a zplodili syna Seana (58).
Než se ovšem herečce podařilo dítě donosit, prodělala několik potratů – i v tomto případě za to mohla její křehká tělesná konstituce. Síly jí ubíral také pověstný perfekcionismus. Přestože hrála přirozeně a s lehkostí, za jejím hereckým umem stálo velké úsilí. Na každou roli tvrdě trénovala a dávala do ní všechno.
Pomoc potřebným
Na plavbě po Středozemním moři se v roce 1968 seznámila s o devět let mladším psychiatrem Andreou Dottim (✝69). Ten se stal o rok později jejím druhým manželem. Audrey Hepburn otěhotněla a narodil se jim syn Luca (49). Ani druhé manželství ovšem nevyšlo, vyvrcholilo rozvodem v roce 1982. V té době už herečka chodila s novou láskou, s níž vydržela až do své smrti – jejím vyvoleným se stal herec Robert Wolders (✝81).
V sedmdesátých a osmdesátých letech se hvězda v hereckém světě angažovala už jen sporadicky. Našla totiž nový smysl života, a to v oblasti humanitární pomoci. Stala se velvyslankyní UNICEF a jezdila pomáhat chudým a nemocným dětem do zemí třetího světa.
Módní ikona
Audrey Hepburn byla výjimečná a nezapomenutelná žena. Mluvila několika světovými jazyky, milovala těstoviny (nejvíce s rajčatovou omáčkou), kouřila i tři krabičky cigaret denně a jejím oblíbeným domácím mazlíčkem byl srnec Pippin.
Už záhy se stala módní ikonou – a je jí dodnes. Elegantní styl předváděla nejen na filmovém plátně, ale také v soukromí. Jejím dvorním návrhářem byl Hubert de Givenchy (✝91), který je mimo jiné autorem slavných kostýmů do filmu Snídaně u Tiffanyho. Kousky, které herečka proslavila a otevřela jim dveře do šatníků tisíců žen, jsou kromě malých černých i baleríny či trenčkot. Ráda nosila také kalhoty cigaretového střihu nad kotníky, roláky, bílé košile, velké sluneční brýle. Oblékala se jednoduše, ale velmi šik.
Viděli jste nějaký film s Audrey Hepburn? Líbí se vám její módní styl, nebo máte raději originální a oblíbené kreace Diany Keaton (74)?