Historické milníky ve světě žen

Chodíte do práce, studujete, randíte, užíváte si sex. Prostě, jak chcete. Tak snadné to ale vždycky nebývalo. Za tenhle pohodový život vděčí dnešní ženy těmto historickým milníkům.

K volebním urnám ženy dlouho nesměly. První protesty za volební právo žen se začaly objevovat v polovině 19. století, ale další desítky let trvalo, než se ho podařilo prosadit. Česko bylo v tomto směru velmi pokrokové, v politice se mohly ženy angažovat od samého vzniku republiky v roce 1918 (100 let republiky: Co všechno se pro ženy změnilo?), ve spoustě jiných zemí se ale dočkaly až po druhé světové válce a v Saudské Arábii dokonce až v roce 2015.

V minulosti měly ženy svou budoucnost určenou snad ještě dřív, než jim vyrostl první zoubek: manželství, domácnost a rodičovství. A na tohle holky přece studovat nemusí, povinné základní vzdělání je až až.

První pokusy o změnu tohoto společenského nastavení se začaly objevovat v druhé polovině 19. století, ale českým ženám opravdu pomohlo až založení soukromého dívčího gymnázia Minerva v roce 1890. V rámci Rakouska-Uherska to bylo první takové gymnázium a na jeho vzniku má zásluhy třeba spisovatelka Eliška Krásnohorská. (Znáte 10 superžen, které ovlivnily svět víc, než si myslíte?)

O pět let později pak přijala Filosofická fakulta Univerzity Karlovy ke studiu šest dívek, ale přednášky mohly navštěvovat jen se souhlasem vyučujícího a neměly nárok skládat zkoušky. Až v roce 1897 mohly ženy na vysokých školách studovat řádně a v roce 1902 se jim otevřely i lékařské a farmaceutické obory.

V porovnání s předešlými body se tohle zdá jako malichernost, ale kalhotový kostým není jen móda, je to symbol ženské rovnoprávnosti. V šatníku ho začaly ženy mít díky Coco Chanel, a ve 20. letech 20. století šlo o opravdový přelom. Byla to svoboda, která byla vidět (Módní historie, která vás bude bavit! Vsadíte se?).

Podobné je to i s podprsenkou. Nejde jen o módní výdobytek, je to ženská vzpoura proti nepohodlným, svazujícím a zdraví škodlivým korzetům.

První „moderní“ podprsenka je připisována Američance Mary Phelps Jacob, které vadily korzety, nemožnost se sama obléci či svléci. Navíc ráda tančila a korzet ji pohybově omezoval. A tak na začátku 20. století spolu se svou služebnou sešila pomocí stužky dva kapesníky, a podprsenka byla na světě. A protože byla Mary odvážná žena, nechala si v roce 1914 tenhle „vynález“ patentovat, a zapsala se tím do ženské historie. I díky ní je dnes nespočet druhů podprsenek a jediný problém je asi vybrat tu správnou.

V minulosti se život žen odvíjel podle toho, kdy a kolikrát otěhotněly, aniž by měly možnost tuto skutečnost ovlivnit. Situace se změnila s příchodem hormonální antikoncepce. Ženy se najednou mohly samy rozhodnout, jak naloží se svým tělem.

První pilulka se na americkém trhu objevila v roce 1960 a během dvou let ji bralo 1,2 milionu žen. Vynalezl ji vědec Gregory Pincus, kterého ale finančně podporovala feministka Margaret Sanger. Její matka byla během 22 let osmnáctkrát těhotná, což byla pro Margaret hlavní motivace.

Ani antikoncepce ale samozřejmě neznamená, že ženy nechtějí rodit děti. A minimálně jeden vynález zpříjemnil mateřství milionům ženám na celém světě. Ano, jsou to jednorázové plenky!

Za jejich vznikem stojí Američanka a trojnásobná matka Marion Donovan. První, co vynalezla, byly nepromokavé dětské kalhotky (první ušila z koupelnového závěsu), díky nimž zamezila prosakování látkových plenek. To se psala padesátá léta 20. století.

Pak začala pracovat na jednorázových papírových plenách, ale o její nápad neměl nikdo zájem. Využil ho až americký chemický technolog Victor Mills, který pracoval pro společnost Procter & Gamble Co. První jednorázové plenky testoval na svých vnoučatech a v 60. letech se v obchodních domech objevily první „pampersky“.

Život žen je o mnoho jednodušší a svobodnější, než tomu kdy dřív bylo. Přesto ale je co zlepšovat. Ženská diskriminace: Stále jí čelíme!