Článek
Ačkoliv ji mají diváci zafixovanou hlavně jako královnu komediálních rolí, s přehledem zvládala také ty vážnější. Svá kila uměla nosit, a to i v době, kdy jí ručička váhy ukazovala neuvěřitelných 210 kilogramů. Helena Růžičková byla zkrátka nepřehlédnutelná. A její život? Ten ji rozhodně nešetřil. Přežila smrt svého syna, prodělala 27 chemoterapií a v roce 2004 zemřela na selhání ledvin. Její odkaz však stále září dál.
Místo herečky zubní laborantkou
To, že bude umělkyně, věděl otec Heleny Růžičkové ještě před jejím narozením. Předpověděl mu to prý africký šaman. A rodiče jí v budoucí kariéře podporavali už od ranného věku. Ve třech letech se stala žákyní baletní školy, o rok později už vystupovala ve třech divadlech. Kádrový profil nadějné dívenky ale nesplňoval požadavky tehdejší doby, tatínek byl legionář. Helena Růžičková se tedy místo herectví vrhla na jistější studium Vyšší zdravotní školy, obor zubní technik. Jenže na divadelní prkna ji to stejně táhlo.
Láska na první pohled
Přihlásila se tedy na DAMU. Poprvé jí přijímací komise vytkla šavlovité nohy, podruhé nedomykavost hlasivek a na vysněnou školu se nedostala ani na potřetí. Na Helenu Růžičkovou se ale přece jen usmálo štěstí. Během pohovoru se totiž seznámila s Jiřím Růžičkou, který zrovna skládal zkoušku z šermu. Sympaťák s mečem jí učaroval na první pohled. V létě roku 1955 si řekli své ano před oltářem a o šest měsíců později přivítali na svět synka Jiřího Růžičku juniora, přestože si myslela, že nikdy nebude moct mít děti. Byla jí totiž diagnostikována hypoplazie uteru, jinak zvaná infantilní děloha.
Herecká kariéra
Zatímco pracovala jako zubní laborantka, její manžel dostal herecké angažmá v mladoboleslavském divadle. Právě tam začala Helena Růžičková dělat choreografku a v divadle v Příbrami se pro změnu stala vynikající osvětlovačkou. Být blízko jeviště se vyplatilo – nakonec se přece jen stala herečkou s velkým H. Na kontě má nespočet filmů i divadelních inscenací. Mezi ty nejznámější patří pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), Tři oříšky pro Popelku (1973), trilogie Homolkovi (1969–1972), Slunce, seno… (1983–1991) a televizní seriály Vlak dětství a naděje (1985) nebo Přítelkyně z domu smutku (1992).
Není malých rolí
Helena Růžičková je důkazem, že není malých rolí, je jen malých herců. A to ona rozhodně nebyla. Stačilo, aby se ve filmu pouze mihla, a scéna se vryla divákům do paměti už nadobro. Vzpomeňte si například na komedii Dívka na koštěti (1971), kde ji režisér Václav Vorlíček (†88) obsadil do role blázna. V psychiatrické léčebně řekla korpulentní herečka jen pár vět, přesto mají její fanoušci právě tyto scény dodnes před očima.
Smutný osud Růžičkových
V soukromém životě to neměla lehké. Její syn, který byl rovněž herec, zemřel v roce 1999 ve věku 43 let. Praskl mu vřed na dvanácterníku, prodělal mozkovou mrtvici a rozvinula se u něj epilepsie. Po třech letech s četnými zdravotními problémy odešel navždy a jeho rodičům se zhroutil svět. Jiří Růžička starší prodělal sedm infarktů, Heleně Růžičkové zase diagnostikovali rakovinu plic. Po dvouletém boji se zákeřnou nemocí zemřela 4. 1. 2004 na selhání ledvin, pět měsíců po smrti milovaného muže. Její odkaz však stále září dál.