Článek
Je až neuvěřitelné, že jste se po dlouhých dvaadvaceti letech pustila do nahrávání další studiové desky. Texty máte doma v šuplíku přes dvacet let…
Ano. Nahráli jsme už základy k několika písním. Tyhle nové věci, které jsem si vybrala, jsou původní francouzské šansony. Protože mám velkou slabost pro francouzský šanson. Tenhle materiál už u mě ležel strašně dlouho. Velice ráda bych tím splatila svůj dluh, který mám vůči těm autorům. Já ty básníky a básnířky dost trápím. Vracím jim texty, škrtám... Dělám si do každého textu poznámky a podtrhuju barevnýma tužkama. Přebásnění těch textů je ale skutečně krásné. Nádherné.
Mohu se podívat na ty poznámky v textech?
Jistě, tady zrovna nějaké mám. Bylo mi řečeno, že se v tom nimrám. Pro mě je ale každé slůvko důležité! Červené podtržení znamená intonaci a modrá nadechnutí. Pak tu jsou ještě různé šipky, což je přesouvání. Dokonce i škrtání. A vidíte, že si nevymýšlím, nahoře u tohoto textu Pavla Kopty je rok 1988. Mám to doma skutečně dlouho!
Ale například právě v textu básníka Pavla Kopty, který již nežije, si snad nedovolíte něco škrtat?
V tomto případě jsem se zeptala jeho syna, zda mohu změnit pouze jedno slovo. On mi odpověděl, že to klidně mohu. (úsměv)
Kdysi jste řekla, že Pavel Kopta byl zvláštní. Čím?
Takhle jsem to řekla? On neudělal, do čeho se mu nechtělo. Vzpomínám, že jsem mu kdysi dala původní nahrávky Lásko má a Láska se slovy: „Uděláš, neuděláš. Když se ti bude chtít, tak to udělej.“ Prostě takhle. To jsou písničky velice krásné, takže do toho šel. Nezlomila jsem ho k tomu já. Jeho texty, to je jako po špičkách chodit a nic nepokazit! Kopta měl vzácný dar. Věděl, že slova textu musí v písničce znít srozumitelně. Stejně tak to má i Pavel Vrba.
Většinou se vždy mluví o vašich textech, jak jsou pěkné a kvalitní, ale jak je pro vás důležitá melodie písně?
Velice. Samozřejmě, všechno je důležité!
Na písni je důležité všechnoFoto: Tomáš Padevět
Zaujal mě hraný dokument mladého režiséra Jakuba Koháka Kde lampy bloudí. Obsadil vás v něm do role výpravčí. Jak byste reagovala, kdyby chtěl s vámi natočit videoklip?
Dobře! My jsme v podstatě rodina, tak se domluvíme. Mě by zajímalo, co vymyslel, a k tomu bych mu řekla své sladké já. Buď ano, nebo ne. (smích)
Váš pěvecký projev je na jevišti tak silný, že i mužům občas slza ukápne. Těší vás dojímat těmi písněmi?
Musím říct, že považuji za svůj úspěch, když mi nějací chlapi řeknou: „A já jsem dokonce u toho brečel!“ Pak vím, že ta má práce nebyla zbytečná, když i tím otrlým mužským jsem trošku zahejbala. (úsměv)
Říkáte, že máte ráda chytré muže. Je ještě něco, co vám imponuje na mužích?
Asi nic jiného. Když je chytrý a má alespoň o pět centimetrů víc než já. Jsem prcek, takže tento nárok není skutečně moc velký. (smích)
