Hádáte se často? Podle vědců jste hladoví a chybí vám cukr

Angličtina už pro to má svůj výraz. Hádky a rozpory, za něž může hlad jednoho nebo obou, označuje termínem hangry. Ten vznikl kombinací slov hungry (hlad či hladový) a angry (zlost).

Podle několika studií a průzkumů jsou totiž lidé podráždění, nervózní, vznětliví a mají mnohem větší sklony k impulsivní agresivitě, hádkám a útokům (co po hádce nikdy nedělejte). Nejčastěji na své blízké.

Podle studie univerzity v Ohiu za vše může nízká hladina cukru v krvi. Tu vědci měřili sledovaným partnerským párům každou noc po dobu 21 dní a výsledek byl jasný. Lidé s nižší hladinou glukózy v krvi se mnohem víc hádali, křičeli na sebe, byli protivnější. „Zjistili jsme, že hlad ovlivňuje naše nejintimnější vztahy. Glukóza totiž poskytuje energii nejen tělu, ale i mozku. Pokud je ale mozek bez energie, máme problémy se sebeovládáním, sebekontrolou, neumíme se tak dobře vypořádat s hněvem, jsme impulsivní a agresivní,“ vysvětluje hlavní autor studie Brad Bushman.

Procesy lidského těla jsou totiž jasně dané. Proteiny, sacharidy i tuky, které do sebe dostáváte ve všem, co sníte, tělo přetransformuje na jednoduché cukry (glukózu), aminokyseliny a volné mastné kyseliny. Pomocí krevního oběhu dostává tělo tyto živiny do všech tkání a orgánů a zásobuje je tak energií, díky které mohou dobře prospívat.

Když ale nejíte (držíte drastické diety, jíte nepravidelně a mezi jídly máte velké časové prodlevy nebo nejíte kvalitně), vašemu tělu chybí energie (mimochodem hubnout se dá i zdravě). A nejvíc trpí mozek, pro který je glukóza zdrojem energie.

Jakmile cítí nedostatek, vyhodnotí to jako krizovou situaci a omezí svou činnost. Proto se třeba špatně soustředíte, děláte chyby, jste nepozorní a podobně. Jenže mozek udělá ještě jednu věc – vyšle nouzový signál jiným orgánům a ty začnou uvolňovat hormony, které zvyšují množství glukózy v krvi. A mezi těmito hormony je i adrenalin, který tělo vylučuje pokaždé, když je v nebezpečí. Je to takzvaný hormon „bojuj, nebo uteč“, který tělo často vybičuje buď k ústupu (před nebezpečím), nebo k boji. V případě hladu je to spíš ten boj – adrenalin zvyšuje vaši agresivitu, potřebu konfrontace a podobně.

Schytají to většinou vaši nejbližší. Když budete mluvit se šéfem, mozek se ještě jakž tak vybičuje k výkonu a vy se ovládnete. Jakmile ale přijdete domů, do zóny bezpečí, do místa, kde se vaše tělo může uvolnit, veškerý nahromaděný vztek půjde ven.

Například podle studie britské společnosti British Lion Eggs (společnost zabývající se kontrolou bezpečnosti potravin) se kvůli hladu průměrný Brit pohádá se svým protějškem asi patnáctkrát, osmnáctkrát zvýší hlas a třináctkrát třískne dveřmi. A všechno to jsou vlastně zbytečné konfrontace, stačilo by se najíst.

A zdá se, že si toho jsou lidé vědomi. Podrážděnost z hladu přiznalo v průzkumu 79 procent dotazovaných, 11 procent jich dokonce uvedlo, že ji prožívají skoro denně. A 61 procent lidí dokonce přiznalo, že kvůli tomu udělalo v minulosti vážnější vztahové chyby, byli na své blízké opravdu oškliví, ublížili jim.

Většina dotazovaných lidí uvedla, že vynechává především snídaně. Hněv se pak začne hromadit, a když pak vynechají nebo odbudou oběd, je z nich od dvou hodin papiňák, který musí každou chvilkou bouchnout. Pak už stačí jen drobnost. Třeba manžel, co volá, že se zpozdí, dítě, které přinese poznámku, a exploze je na světě. „Přitom tomu jde opravdu snadno předejít. Stačí si denně dopřát pravidelnou a nutričně vyváženou stravu. Třeba když si k snídani dáte dvě vařená vejce, měli byste vydržet sytí až do oběda,“ potvrzuje nutriční terapeutka z British Lion Eggs Cat Macdonald.

Na tom, jak a co jíte, tedy nezávisí jen to, jak budete vypadat, ale i to, jak se vám bude dařit v lásce. Místo diet zkuste přidat spíš pohyb. Co třeba cviky pro ploché bříško?